Přeskočit na hlavní obsah

9. Trávicí soustava člověka. Přeměna látek.

Trávicí soustava

  • příjem potravy, trávení, vstřebávání živin, vody, vitaminů
  • tvorba vitaminů za účasti střevních bakterií, vyměšování hormonů, které řídí činnost TS

účastní se na přeměně látek:

  1. trávením
  2. vstřebáváním
  3. odstraňováním nestravitelných odpadních látek

Stavba trávicí soustavy, činnost jednotlivých orgánů. Obr.Játra - stavba, funkce, význam, onemocnění.

Stavba:

Trávicí trubice

  • začíná otvorem ústním a končí otvorem řitním
  • jsou k ní připojeny slinné žlázy, slinivka břišní a játra

Stěny trávicí trubice se skládají z:

  • sliznice
  • podslizničního vaziva
  • svalové vrstvy
  • zevního povlaku

1. Ústní dutina

  • příjem potravy, mechanické zpracování

Tvrdé a měkké patro

Mandle patrová - lymfoidní tkáň mandle tvoří ochranný val proti infekcy, jamky na povrchu vyplněny buňkami, lymfocyty a bakteriemi

Jazyk - vzadu fixován k jazylce, na hřbetní straně umístěny papily s chuťovými pohárky, účastní se řeči a zpracování potravy

Zuby

  • korunka, krček, kořen, sklovina, zubovina, dřeňová dutina
  • řezáky (d. incisivi), špičáky (d. canini), třenové zuby (d. premolares), stoličky (d. molares)
  • chrup dočasný (mléčný) - 20 zubů
  • chrup trvalý - 32 zubů, v horní i dolní čelisti v každé polovině jsou: 2 řezáky, 1 špičák, 2 třenové zuby, 3 stoličky

Slinné žlázy - tři velké párové

  • příušní
  • podčelistní
  • podjazykové
  • další malé roztroušené v podslizničním vazivu ústní dutiny

2. Hltan

  • ústí do jícnu, tři oddíly:
    • nosohltan
    • ústní část hltanu - kříží se zde dýchací a polykací cesty
    • hrtanová část - proti hrtanu je uzavřena hrtanovou příklopkou (epiglotis)

3. Jícen

  • spojuje hltan a žaludek, uložen před páteří za průdušnicí
  • dvě horní třetiny tvořeny příčně pruhovanou svalovinou, v dolní třetině hladká svalovina
  • napomáhá posunu sousta

Stěna trávicí trubice

  • sliznice
  • podslizniční vazivo
  • svalovina
  • seróza nebo adventicie - zevní obal pokrývající orgán

4. Žaludek

  • uložený pod levou brániční klenbou, shromažďuje přijatou potravu a mísí ji se žaludečními šťávami, jsou zde žlázy produkující kyselinu chlorovodíkovou

Tři části:

  • česlo
  • tělo
  • vrátník

5. Tenké střevo

  • zajišťuje intenzivní trávení a vstřebávání
  • 3-5 metrů dlouhé, kličkovité
  • sliznice zbrázděna v klky - zvětšují resorpční plochu
  • obsahuje žlázy produkující střevní šťávu, má tři oddíly
    • dvanáctník - první část, podkovovitý tvar, ústí do něj žlučovod a vývody slinivky břišn
    • lačník - tvoří horní část kliček (asi tři pětiny)
    • kyčelník - dolní část kliček

6. Tlusté střevo

  • 1,5 metrů dlouhé, hromadí nestrávené zbytky potravy a resorbuje vodu (zahušťuje obsah) a minerální látky
  • tenká stěna, chybí klky (tvoří se výdutě), sliznice produkuje hlen, který ji chrání a obaluje nestrávené zbytky

Části:

  • slepé střevo - vyústění tenkého střeva, na jeho spodině se vychlipuje červovitý výběžek obsahující množství lymfoidní tkáně
  • tračník - z tračníku vzestupného, příčného a sestupného končícího esovitou kličkou
  • konečník - shromažďuje se zde stolice

Trávicí žlázy

1. Slinivka břišní

  • uložená v ohybu dvanáctníku
  • žláza s vnitřní i vnější sekrecí
    • vnější sekrece - produkce pankreatické šťávy, která je odváděna do dvanáctníku
    • vnitřní sekrece - zajištěna buňkami tvořící Langergasovy ostrůvky, produkují hormony inzulin, glukagon a somatostatin

2. Játra

  • největší žláza v těle, uložená vpravo pod bránicí
  • pravý a levý lalok, jsou složená z jaterních lalůčků obsahujících trámce jaterních buněk (hepatocytů)
  • jaterní buňky produkují žluč, která se dostává jaterním vývodem do žlučníku, kde se hromadí a v případě potřeby je odváděna do dvanáctníku
  • probíhá zde metabolismus bílkovin (tvorba bílkovin, močoviny), sacharidů (skladování přebytečné glukózy ve formě glykogenu, syntéza glukózy), tuků (tvorba a odbourávání cholesterolu)
  • vlivem intenzivního mtb se v játrech tvoří teplo - nejteplejší orgán těla (40-41°C)
  • zásobárna železa a vitaminů (A, D, K, B12)
  • detoxikace organismu (zneškodnění cizorodých a toxických látek (alkohol)

Onemocnění jater:

  • hepatitida (infekční zánět jater, způsobené viry, může nastat žloutenka - játra nezvládají odbourat bilirubin)

Žluč.Trávení a vstřebávání bílkovin, sacharidů, tuků.

Trávení a vstřebávání

Trávení

zpracování potravy:

  • mechanické - rozmělnění potravy a její promíchání s trávicími šťávami
  • chemické - pomocí trávicích šťáv obsahujících enzymy jsou živiny štěpeny na jednodušší látky

Dutina ústní

  • mechanické rozmělnění (jazyk, zuby) a promísení se slinami (bezbarvá vazká tekutina obsahující vodu, minerální látky, amylázy ptyalin (zahajuje trávení škrobu), mucin (hlenovitá látka způsobující vazkost soust) a lysozym (ničí choroboplodné zárodky)
  • polknujím se sousto dostává do hltanu, dále do jícnu
  • dýchací cesty se při průchodu hltanem reflexně zavírají (hrtanová příklopka)

Žaludek

  • strava promíchávána peristaltickými pohyby s žaludeční šťávou obsahující:
    • kyselinu chlorovodíkovou (svým nízkým pH ničí choroboplodné zárodky, aktivuje pepsin, usnadňuje vstřebávání minerálních látek)
    • pepsin (štěpí bílkoviny na polypeptidy)
    • chymozin (tvoří se v žaludku člověka jen v období krmení mateřským mlékem)
    • mucin (hlenovitá látka, chrání před natrávením vlastní žaludeční sliznice)
    • žaludeční lipázu (štěpí tuky)
  • trávenina (chymus) je posouvána směrem k vrátníku a po malých dávkách se dostává do dvanáctníku

Tenké střevo

  • místem nejintenzivnějšího trávení, peristaltické pohyby (hladká svalovina, posouvání tráveniny), kývavé pohyby (promíchání tráveniny)
  • trávení napomáhá:
    • střevní šťáva - slabě zásaditá (neutralizuje kyselou tráveninu ze žaludku), obsahuje peptidázy (štěpí bílkoviny na aminokyseliny), lipázy (štěpí tuky) a amylázy (štěpí vyšší sacharidy na jednoduché)
    • pankreatická šťáva - obsahuje trypsin (štěpí bílkoviny), lipázy, amylázy
    • žluč - žlutohnědá (způsobeno žlučovým barvivem - bilirubinem) kapalina, obsahuje soli žlučových kyselin napomáhající trávení tuků, způsobují jejich emulgaci (rozptýlení) a aktivují pankreatickou lipázu

Tlusté střevo

  • neuvolňují se sem žádné enzymy
  • působí zde kvasné bakterie (Escherichia coli), produkují methan a CO2, tzv. střevní psyn napínající stěny tlustého střeva a povzbuzující jeho pohyby
  • hnilobné bakterie - rozkládají bílkoviny na amoniak, sulfan, fenol,… před jejich toxickými účinky sliznice chráněna hlenem

Vstřebávání (resorpce)

  • přechod látek vzniklých štěpením živin do krevního oběhu
  • hlavním místem resorpce je sliznice tenkého střeva, která je ke vstřebávání uzpůsobena velkou plochou a bohatým prokrvením
  • při vstřebávání pronikají látky stěnou tenkého střeva do krevních kapilár nebo do lymfatických kapilár, krevní kapiláry se spojují a slévají do portální žíly, která se zanořuje do jater a větví se do dalšího kapilárního řečiště, krevní kapiláry z jater se pak spojují a ústí do dolní duté žíly
    • tento oběh krve mezi kapilárním řečištěm ve střevě a v játrech se nazývá portální (vrátnicový) jaterní oběh

Přeměna živin

  • výsadní postavení v metabolismu tří hlavních živin (sacharidů, lipidů, bílkovin) má jaterní tkáň
  • většina látek vstřebaných z tenkého střeva je portální žilou odváděna do jater a zde nejdříve zpracována v jaterních buňkách, dochází k jejich štěpení na jednodušší látky (za uvolnění energie) nebo k jejich syntéze na látky složitější (za spotřeby energie)
    • sacharidy
      • ve střevě štěpeny až na monosacharidy
      • klíčová sloučenina je glukóza (zdroj energie pro většinu tkání, v krvi je její množství stálé, nadbytečná glukóza se přeměňuje na glykogen (v případě potřeby se opět rozkládá na glukózu) nebo zásobní tuk
    • lipidy
      • vedle sacharidů dalším zdrojem energie buněk a stavební složkou buněčných membrán
      • přijímány především ve formě triacylglycerolů (esterů glycerolu a vyšších mastných kyselin) ve střevě se štěpí na glycerol a vyšší mastné kyseliny, které jsou dále odbourávány a stávají se zdrojem energie
      • přebytečný tuk se ukládá do zásoby
    • bílkoviny
      • ve střevě štěpeny na aminokyseliny, které jsou dále využívány především k syntéze nových bílkovin (stavebních bílkovin, hormonů, enzymů, bílkovin, plazmy)
      • mohou také sloužit jako zdroj energie

Odbourávání látek v těle

  • energie z glukózy je v buňkách uvolněna biologickou oxidací, zahrnuje anaerobní glykolýzu a na ni navazující Krebsův cyklus a dýchací řetězec
    • konečný produkt - CO2, voda a energie
  • glycerol je při odbourávání začleněn do procesu glykolýzy
  • aminokyseliny jsou odbourávány deaminací, močovina

Výživa (vitamíny, minerální látky, vláknina)

Minerální látky

  • nejsou zdrojem energie, ale tvoří nezbytnou součást buněk a tělních tekutin - udržují homeostázu (stálost prostředí)
  • podílejí se na stavbě kostí a zubů

Vitaminy

  • nejsou zdrojem energie
  • účinné složky některých enzymů
  • nedostatek potřebného množství - hypovitaminóza - nadbytek - hypervitaminóza - úplný nedostatek - avitominóza

Vitaminy:

  • rozpustné v tucích: A, D, E, K
  • rozpustné ve vodě: B1, B2, B5, B6, Kys. nikotinová, kyselina listová, B12, C, H

Vláknina

  • obtížně stravitelná
  • zdroj energie, regulace trávení tuků a sacharidů
  • živina pro mikrobiální flóru střev

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

1. Eukaryotická buňka

Přehled organel - stavba, funkce CYTOPLAZMA  - se skládá z množství drobných buněčných struktur Biomembrány – tvoří je molekuly fosfolipidů a bílkovin Ribozomy – zrníčka složená z RNA a bílkovin –  tvorba nových bílkovin Cytoskeletární aparát JÁDRO  - tvořeno chromozomy – každý chromozom obsahuje molekulu DNA = jádro je nositelem informací pro dědičné vlastnosti BUNĚČNÉ POVRCHY CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA -  tvořena membránou z  glykoproteinů  – reguluje příjem a výdej látek –reaguje na podněty zvenčí – je  semipermeabilní BUNĚČNÁ STĚNA -  není u živočišných buněk – tvořena u rostlin  celulózou  a u hub  chitinem Prokaryotická x Eukaryotická P – buňka bakterií a sinic Jádro tvořeno jediným chromozomem (1 molekula DNA) Bičíky – slouží k pohybu jednobuněčných organismů – rychlá regenerace Fimbrie – malé výrůstky – umožňují lépe přilnout k rostlinným nebo živočišným buňkám Buněčná stěna se podstatně liší od buněčných stěn rostlin a hub Glykokalyx – ochranný plášť chránící před mechanickým i

2. Ekologie a její zákonitosti

  Obory ekologie, podmínky života, populace, společenstvo, ekosystém, biosféra. autekologie - vztahy jedinců určitého druhu k biotickým a abiotickým činitelům demekologie - populace a jejich atributy, kolísání hustoty populací synekologie - vztahy rostlinných společenstev k okolí ekologie vod, lesa, rostlin, živočichů, bakterií, moří, souší, vod, lesa Ekologická valence  -  schopnost organismů snášet určitý faktor prostředí (teplota, vlhkost,…) Gaussova křivka areál  -  oblasti, v nichž se na Zemi vyskytuje určitý druh kosmopolitní organismy  -  mají široký areál, téměř po celém světě (člověk, moucha) relikt  -  původně široce rozšířený druh přežívající dnes jen na určitém území, kde podmínky zůstaly podobné. synantropní druh  -  vyskytuje se poblíž lidských obydlí a ve městech nika  -  specifické prostředí poskytující obživu určitému živému společenství biotop  -  prostředí ovlivněné a pozměněné živou složkou přírody (biotou) adaptace  -  přizpůsobení Liebigův zákon minima -  život je

4. Prvoci. Diblastika.

  Přehled systému - stavba těla, rozmnožování, význam a výskyt prvoků. Konjugace a další znaky mnohobuněčnosti prvoků.Podle obr. popiš stavbu těla trepky, měňavky, houby, nezmara. Význam parazitických prvoků.Diblastika - systém, stavba těla, rozmnožování, poznávání. Srovnání tělních typů žahavců. Obr. Prvoci heterotrofní, eukaryotické organismy s jednobuněčným tělem 90% vody kosmopolité fotosyntetizující a heterotrofní kosmopolitní (výskyt po celém světě) Význam: výchozím článkem ekologického potravního řetězce horninotvorný význam parazité Tito prvoci  umožňují hostitelům lépe trávit potravu . Většina endoparazitů však v tělech hostitelů škodí – připravují je o výživné látky, poškozují jejich buňky a někdy je i ničí; vylučují jedovaté látky, toxiny). Patogenní prvoci způsobují mnohé významné nemoci člověka i jiných organismů: malárie. rozklad Stavba cytoplazma ektoplazma - vnější, homogenní endoplazma - zrnitá, membránové struktury pelikula (blanka okolo těla