Přeskočit na hlavní obsah

9. Trávicí soustava člověka. Přeměna látek.

Trávicí soustava

  • příjem potravy, trávení, vstřebávání živin, vody, vitaminů
  • tvorba vitaminů za účasti střevních bakterií, vyměšování hormonů, které řídí činnost TS

účastní se na přeměně látek:

  1. trávením
  2. vstřebáváním
  3. odstraňováním nestravitelných odpadních látek

Stavba trávicí soustavy, činnost jednotlivých orgánů. Obr.Játra - stavba, funkce, význam, onemocnění.

Stavba:

Trávicí trubice

  • začíná otvorem ústním a končí otvorem řitním
  • jsou k ní připojeny slinné žlázy, slinivka břišní a játra

Stěny trávicí trubice se skládají z:

  • sliznice
  • podslizničního vaziva
  • svalové vrstvy
  • zevního povlaku

1. Ústní dutina

  • příjem potravy, mechanické zpracování

Tvrdé a měkké patro

Mandle patrová - lymfoidní tkáň mandle tvoří ochranný val proti infekcy, jamky na povrchu vyplněny buňkami, lymfocyty a bakteriemi

Jazyk - vzadu fixován k jazylce, na hřbetní straně umístěny papily s chuťovými pohárky, účastní se řeči a zpracování potravy

Zuby

  • korunka, krček, kořen, sklovina, zubovina, dřeňová dutina
  • řezáky (d. incisivi), špičáky (d. canini), třenové zuby (d. premolares), stoličky (d. molares)
  • chrup dočasný (mléčný) - 20 zubů
  • chrup trvalý - 32 zubů, v horní i dolní čelisti v každé polovině jsou: 2 řezáky, 1 špičák, 2 třenové zuby, 3 stoličky

Slinné žlázy - tři velké párové

  • příušní
  • podčelistní
  • podjazykové
  • další malé roztroušené v podslizničním vazivu ústní dutiny

2. Hltan

  • ústí do jícnu, tři oddíly:
    • nosohltan
    • ústní část hltanu - kříží se zde dýchací a polykací cesty
    • hrtanová část - proti hrtanu je uzavřena hrtanovou příklopkou (epiglotis)

3. Jícen

  • spojuje hltan a žaludek, uložen před páteří za průdušnicí
  • dvě horní třetiny tvořeny příčně pruhovanou svalovinou, v dolní třetině hladká svalovina
  • napomáhá posunu sousta

Stěna trávicí trubice

  • sliznice
  • podslizniční vazivo
  • svalovina
  • seróza nebo adventicie - zevní obal pokrývající orgán

4. Žaludek

  • uložený pod levou brániční klenbou, shromažďuje přijatou potravu a mísí ji se žaludečními šťávami, jsou zde žlázy produkující kyselinu chlorovodíkovou

Tři části:

  • česlo
  • tělo
  • vrátník

5. Tenké střevo

  • zajišťuje intenzivní trávení a vstřebávání
  • 3-5 metrů dlouhé, kličkovité
  • sliznice zbrázděna v klky - zvětšují resorpční plochu
  • obsahuje žlázy produkující střevní šťávu, má tři oddíly
    • dvanáctník - první část, podkovovitý tvar, ústí do něj žlučovod a vývody slinivky břišn
    • lačník - tvoří horní část kliček (asi tři pětiny)
    • kyčelník - dolní část kliček

6. Tlusté střevo

  • 1,5 metrů dlouhé, hromadí nestrávené zbytky potravy a resorbuje vodu (zahušťuje obsah) a minerální látky
  • tenká stěna, chybí klky (tvoří se výdutě), sliznice produkuje hlen, který ji chrání a obaluje nestrávené zbytky

Části:

  • slepé střevo - vyústění tenkého střeva, na jeho spodině se vychlipuje červovitý výběžek obsahující množství lymfoidní tkáně
  • tračník - z tračníku vzestupného, příčného a sestupného končícího esovitou kličkou
  • konečník - shromažďuje se zde stolice

Trávicí žlázy

1. Slinivka břišní

  • uložená v ohybu dvanáctníku
  • žláza s vnitřní i vnější sekrecí
    • vnější sekrece - produkce pankreatické šťávy, která je odváděna do dvanáctníku
    • vnitřní sekrece - zajištěna buňkami tvořící Langergasovy ostrůvky, produkují hormony inzulin, glukagon a somatostatin

2. Játra

  • největší žláza v těle, uložená vpravo pod bránicí
  • pravý a levý lalok, jsou složená z jaterních lalůčků obsahujících trámce jaterních buněk (hepatocytů)
  • jaterní buňky produkují žluč, která se dostává jaterním vývodem do žlučníku, kde se hromadí a v případě potřeby je odváděna do dvanáctníku
  • probíhá zde metabolismus bílkovin (tvorba bílkovin, močoviny), sacharidů (skladování přebytečné glukózy ve formě glykogenu, syntéza glukózy), tuků (tvorba a odbourávání cholesterolu)
  • vlivem intenzivního mtb se v játrech tvoří teplo - nejteplejší orgán těla (40-41°C)
  • zásobárna železa a vitaminů (A, D, K, B12)
  • detoxikace organismu (zneškodnění cizorodých a toxických látek (alkohol)

Onemocnění jater:

  • hepatitida (infekční zánět jater, způsobené viry, může nastat žloutenka - játra nezvládají odbourat bilirubin)

Žluč.Trávení a vstřebávání bílkovin, sacharidů, tuků.

Trávení a vstřebávání

Trávení

zpracování potravy:

  • mechanické - rozmělnění potravy a její promíchání s trávicími šťávami
  • chemické - pomocí trávicích šťáv obsahujících enzymy jsou živiny štěpeny na jednodušší látky

Dutina ústní

  • mechanické rozmělnění (jazyk, zuby) a promísení se slinami (bezbarvá vazká tekutina obsahující vodu, minerální látky, amylázy ptyalin (zahajuje trávení škrobu), mucin (hlenovitá látka způsobující vazkost soust) a lysozym (ničí choroboplodné zárodky)
  • polknujím se sousto dostává do hltanu, dále do jícnu
  • dýchací cesty se při průchodu hltanem reflexně zavírají (hrtanová příklopka)

Žaludek

  • strava promíchávána peristaltickými pohyby s žaludeční šťávou obsahující:
    • kyselinu chlorovodíkovou (svým nízkým pH ničí choroboplodné zárodky, aktivuje pepsin, usnadňuje vstřebávání minerálních látek)
    • pepsin (štěpí bílkoviny na polypeptidy)
    • chymozin (tvoří se v žaludku člověka jen v období krmení mateřským mlékem)
    • mucin (hlenovitá látka, chrání před natrávením vlastní žaludeční sliznice)
    • žaludeční lipázu (štěpí tuky)
  • trávenina (chymus) je posouvána směrem k vrátníku a po malých dávkách se dostává do dvanáctníku

Tenké střevo

  • místem nejintenzivnějšího trávení, peristaltické pohyby (hladká svalovina, posouvání tráveniny), kývavé pohyby (promíchání tráveniny)
  • trávení napomáhá:
    • střevní šťáva - slabě zásaditá (neutralizuje kyselou tráveninu ze žaludku), obsahuje peptidázy (štěpí bílkoviny na aminokyseliny), lipázy (štěpí tuky) a amylázy (štěpí vyšší sacharidy na jednoduché)
    • pankreatická šťáva - obsahuje trypsin (štěpí bílkoviny), lipázy, amylázy
    • žluč - žlutohnědá (způsobeno žlučovým barvivem - bilirubinem) kapalina, obsahuje soli žlučových kyselin napomáhající trávení tuků, způsobují jejich emulgaci (rozptýlení) a aktivují pankreatickou lipázu

Tlusté střevo

  • neuvolňují se sem žádné enzymy
  • působí zde kvasné bakterie (Escherichia coli), produkují methan a CO2, tzv. střevní psyn napínající stěny tlustého střeva a povzbuzující jeho pohyby
  • hnilobné bakterie - rozkládají bílkoviny na amoniak, sulfan, fenol,… před jejich toxickými účinky sliznice chráněna hlenem

Vstřebávání (resorpce)

  • přechod látek vzniklých štěpením živin do krevního oběhu
  • hlavním místem resorpce je sliznice tenkého střeva, která je ke vstřebávání uzpůsobena velkou plochou a bohatým prokrvením
  • při vstřebávání pronikají látky stěnou tenkého střeva do krevních kapilár nebo do lymfatických kapilár, krevní kapiláry se spojují a slévají do portální žíly, která se zanořuje do jater a větví se do dalšího kapilárního řečiště, krevní kapiláry z jater se pak spojují a ústí do dolní duté žíly
    • tento oběh krve mezi kapilárním řečištěm ve střevě a v játrech se nazývá portální (vrátnicový) jaterní oběh

Přeměna živin

  • výsadní postavení v metabolismu tří hlavních živin (sacharidů, lipidů, bílkovin) má jaterní tkáň
  • většina látek vstřebaných z tenkého střeva je portální žilou odváděna do jater a zde nejdříve zpracována v jaterních buňkách, dochází k jejich štěpení na jednodušší látky (za uvolnění energie) nebo k jejich syntéze na látky složitější (za spotřeby energie)
    • sacharidy
      • ve střevě štěpeny až na monosacharidy
      • klíčová sloučenina je glukóza (zdroj energie pro většinu tkání, v krvi je její množství stálé, nadbytečná glukóza se přeměňuje na glykogen (v případě potřeby se opět rozkládá na glukózu) nebo zásobní tuk
    • lipidy
      • vedle sacharidů dalším zdrojem energie buněk a stavební složkou buněčných membrán
      • přijímány především ve formě triacylglycerolů (esterů glycerolu a vyšších mastných kyselin) ve střevě se štěpí na glycerol a vyšší mastné kyseliny, které jsou dále odbourávány a stávají se zdrojem energie
      • přebytečný tuk se ukládá do zásoby
    • bílkoviny
      • ve střevě štěpeny na aminokyseliny, které jsou dále využívány především k syntéze nových bílkovin (stavebních bílkovin, hormonů, enzymů, bílkovin, plazmy)
      • mohou také sloužit jako zdroj energie

Odbourávání látek v těle

  • energie z glukózy je v buňkách uvolněna biologickou oxidací, zahrnuje anaerobní glykolýzu a na ni navazující Krebsův cyklus a dýchací řetězec
    • konečný produkt - CO2, voda a energie
  • glycerol je při odbourávání začleněn do procesu glykolýzy
  • aminokyseliny jsou odbourávány deaminací, močovina

Výživa (vitamíny, minerální látky, vláknina)

Minerální látky

  • nejsou zdrojem energie, ale tvoří nezbytnou součást buněk a tělních tekutin - udržují homeostázu (stálost prostředí)
  • podílejí se na stavbě kostí a zubů

Vitaminy

  • nejsou zdrojem energie
  • účinné složky některých enzymů
  • nedostatek potřebného množství - hypovitaminóza - nadbytek - hypervitaminóza - úplný nedostatek - avitominóza

Vitaminy:

  • rozpustné v tucích: A, D, E, K
  • rozpustné ve vodě: B1, B2, B5, B6, Kys. nikotinová, kyselina listová, B12, C, H

Vláknina

  • obtížně stravitelná
  • zdroj energie, regulace trávení tuků a sacharidů
  • živina pro mikrobiální flóru střev

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

6. Prokaryotické organismy a viry

Stavba prokaryotické buňky BUNĚČNÁ STĚNA -  drží tvar, mechanická ochrana, u bakterií tvořena vrstvou peptidoglykanů CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA -  izolace vnitřního prostředí, selektivně propustná dvojvrstva fosfolipidů molekuly bílkovin CYTOPLAZMA  - obsahuje  inkluze  (kapénky nebo krystalky odpadních nebo zásobních látek, tekutá složka se nazývá  cytosol JADERNÁ HMOTA  (nukleoid, bakteriální chromozom) - uložena volně v cytoplazmě, chybí jaderný obal, u bakterií tvořena do kruhu stočenou dvoušroubovicí molekuly DNA (oba konce spojeny), u sinic tvoří více molekul DNA nukleoplazmu RIBOZOMY -  tělíska v cytoplazmě, v nichž probíhá tvorba bílkovin, menší než v eukaryotické buňce PLAZMIDY -  malé kruhové molekuly DNA, obsahují geny postradatelné pro přežití (např. geny nesoucí informaci o rezistenci vůči antibiotikům nebo pro tvorbu toxinů) některé buňky vytvářejí slizovité obaly  kapsuly  (pouzdra), mají na povrchu  fimbrie  ...

1. Eukaryotická buňka

Přehled organel - stavba, funkce CYTOPLAZMA  - se skládá z množství drobných buněčných struktur Biomembrány – tvoří je molekuly fosfolipidů a bílkovin Ribozomy – zrníčka složená z RNA a bílkovin –  tvorba nových bílkovin Cytoskeletární aparát JÁDRO  - tvořeno chromozomy – každý chromozom obsahuje molekulu DNA = jádro je nositelem informací pro dědičné vlastnosti BUNĚČNÉ POVRCHY CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA -  tvořena membránou z  glykoproteinů  – reguluje příjem a výdej látek –reaguje na podněty zvenčí – je  semipermeabilní BUNĚČNÁ STĚNA -  není u živočišných buněk – tvořena u rostlin  celulózou  a u hub  chitinem Prokaryotická x Eukaryotická P – buňka bakterií a sinic Jádro tvořeno jediným chromozomem (1 molekula DNA) Bičíky – slouží k pohybu jednobuněčných organismů – rychlá regenerace Fimbrie – malé výrůstky – umožňují lépe přilnout k rostlinným nebo živočišným buňkám Buněčná stěna se podstatně liší od buněčných s...

8. Systém a evoluce rostlin - vyšší rostliny I. / Ryniofyty - nahosemenné - maturitní otázka

    8. Systém a evoluce rostlin - vyšší rostliny I. / Ryniofyty - nahosemenné/ Přehled jednotlivých oddělení – stavba těla, rozmnožování, zástupci.Srovnání stavby těla nižších a vyšších rostlin. Životní cyklus mechorostů, plavuní, přesliček, kapradin, nahosemenných rostlin. Obr.Prvoklíček, prokel, hyalocysty a chlorocysty rašeliníku, křídlaté semeno. Nižší a vyšší rostliny Nižší stélka tělo není rozlišeno v orgány nejsou rozlišená pletiva, když ano, chybí cévní svazky Typy stélek bičíkatá (krásnoočko, váleč) kulovitá (krásivky, zelenivka, žrněnka, rozsivky) vláknitá (šroubatka) heterotrichální (potěrka) sifonokladální (žabí vlas) pletivná (chaluha) Vyšší tělo orgány - květ, stonek, list pletiva (sklerenchym, kolenchym) a cévní svazky zdokonalení těla mnohobuněčné barviva (chlorofyl a,f, xantofyly, karoteny) mají kutikulu kořenový systém rodozměna pohlavní-nepohlavní, generace jiný vzhled převažující generace sporofyt Oddělení: Ryniofyty nejjednodušší stonek, dř...