Přeskočit na hlavní obsah

6. Prokaryotické organismy a viry

Stavba prokaryotické buňky


BUNĚČNÁ STĚNA - drží tvar, mechanická ochrana, u bakterií tvořena vrstvou peptidoglykanů

CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA - izolace vnitřního prostředí, selektivně propustná

  • dvojvrstva fosfolipidů
  • molekuly bílkovin

CYTOPLAZMA - obsahuje inkluze (kapénky nebo krystalky odpadních nebo zásobních látek, tekutá složka se nazývá cytosol

JADERNÁ HMOTA (nukleoid, bakteriální chromozom) - uložena volně v cytoplazmě, chybí jaderný obal, u bakterií tvořena do kruhu stočenou dvoušroubovicí molekuly DNA (oba konce spojeny), u sinic tvoří více molekul DNA nukleoplazmu

RIBOZOMY - tělíska v cytoplazmě, v nichž probíhá tvorba bílkovin, menší než v eukaryotické buňce

PLAZMIDY - malé kruhové molekuly DNA, obsahují geny postradatelné pro přežití (např. geny nesoucí informaci o rezistenci vůči antibiotikům nebo pro tvorbu toxinů)

některé buňky vytvářejí slizovité obaly kapsuly (pouzdra), mají na povrchu fimbrie (nepohyblivá vlákna) nebo bičíky (pohyblivé, odlišná stavba než u eukaryotických buněk)

protoplazma - veškerý obsah buňky - zahrnuje cytoplazmu a karyoplazmu (plazmu buněčného jádra)

Bakterie

Bakterie - typy buněk, mikrobiologie, kultivace bakterií, fyziologie bakterií, význam.

  • heterotrofní i autotrofní
  • někdy schopnost fotosyntézy - bakteriochlorofyl
  • obsahují plazmidy
  • základní složka buněčné stěny peptidoglykan
  • pouzdro - odolnost
  • někdy fimbrie, bičíky
  • spora - odolná forma buňky, nemnoží se, ztráta vody

Gramovo barvení

  • reakce peptidoglykanů na fialové zbarvení
    • gramnegativní
    • grampozitivní - mají buněčnou stěnu tvořenou peptidoglykany, nemají mambránu a lipopolysacharidovou vrstvu

Typy buněk:

  1. koky - kulatý tvar
    • kok, diplokok, streptokok, stafylokok, sarcina
  2. tyčinkovitý tvar
    • vibrio, spirila, spirocheta

podle počtu a uspořádání bičíků:

  • monotricha, peritricha, lofotricha, amfitricha

Mikrobiologie

Patogenita - schopnost vyvolat onemocnění

Virulence - míra patogenity - individuální

Kolonizace - osídlení nepatogenním mikroorganismem

Kultivace

  • množení bakterií za účelem pozorování

  • zajištění optimálních podmínek pro život

    kultivační média

    • optimální teplota, pH, koncentrace čivin, CO2, aerobní a anaerobní kultivace

Fyziologie bakterií

  • aerobní, anaerobní, fakultativně anaerobní (žijí s kyslíkem i bez něj)

Teplota prostředí

  • psychofilní (nízké teploty)
  • mezofilní (20-40°C)
  • termofilní (vysoké teploty)

Získávání živin:

  • autotrofní (využívají anorganické látky)
  • heterotrofní (potřebují organické)
    • symbiotické
    • saprofycké - využívá odpadní látky střevní sliznice
    • parazitické

Nárok na kyslík:

  • aerobní (potřebují kyslík)
  • anaerobní
  • fakultativně anaerobní (s kyslíkem i bez něj)
  • makroaerofilní (méně kyslíku a více CO2)

Sporulace

  • spory - omezený mtb

Rozmnožování

  • dělení
  • pohlavní

Význam:

  • kospopolitní
  • mineralizace
  • nitrifikační bakterie - přeměňují amoniak na dusík
  • denitrifikační - provzdušňování půdy
  • hlízkovité - vazači dusíku (na kořenech bobovitých)
  • kvasné a hnilobné
  • bakterie mléčného a octového kvašení
  • čištění
  • patogenní bakterie
    • pneumokoky (zápal plic)
    • streptokoky (angína, spála)
    • stafylokoky (nežity)
    • salmonely (tyfus)
    • vibria (cholera)
    • mykobakteria (TBC)

Sinice

  • gramnegativní bakterie, fotoautotrofní
  • jednobuněčné i mnohobuněčné
  • schopnost fotosyntézy
  • někdy obsahují heterocyty (fixují vzdušný dusík)
  • velké množství tylakoidů, chlorofyl a
  • pomocná světlosběrná barviva - fykocyanin (modrý) a fykoerytrin (červený)
    • efektivnější využití světla
  • zásobní látka sinicový škrob, chloroplasty vznikly endosymbiózou sinic
  • plynové měchýřky - aerotopy v buňkách - slouží k nadnášení

Symbiózy

  • lišejníky, rýžová pole

Rozmnožování dělením

Význam

  • producenti kyslíku
  • fixace dusíku na NH3
  • příprava jídel

Viry

Viry - definice, stavba, virová infekce - průběh, typy, virová onemocnění.

  • nebuněčné, schopné rozmnožování pouze v hostitelských buňkách
  • nitrobuněční parazité
  • nemají vlastní aparát pro syntézu bílkovin ani metabolický aparát
  • je to holý genetický program - infekční nukleová kyselina
  • bakteriofágy - viry bakterií
  • virion - částice viru schopná infikovat buňku a množit se v ní
    • uvnižř nukleová kyselina - RNA-viry (většina rostlinných virů), DNA-viry (živočišné)
    • kapsid - bílkoviný obal okolo nukleové kyseliny, tvořen z makromolekul bílkovin - kapsomer
    • membránový obal - z bílkovin a fosfolipidů (jen některé)
  • virové bílkoviny specifické, udělují viru antigenitu (schopnost aktivovat imunitní systém hostitele, aby začal tvořit protilátky)

Stavba

  • různorodá
    • nukleová kyselina
    • kapsid, kapsomery
    • hlavička
    • bičík
    • bičíkatá vlákna
    • membránový obal

Virová infekce

  1. přilnutí viru na povrchu buňky, buňka musí mít specifické receptory (buňka je citlivá na virus)
    • nositelem specifity (antigenity) u viru je membránový obal nebo kapsid
    • některé viry pronikají do buňky nespecificky (mechanicky)
    • permisivita buňky - schopnost uskutečnit genetický program nukleové kyseliny a viru poté, kdy vnikla do buňky
  2. do buňky vniká buď jen nukleová kyselina (u bakteriofágů) nebo celý virus (u živočišných buněk)
  3. v hostitelské buňce se začnou syntetizovat enzymy, z nichž jeden způsobí rozpad chromozomu hostitelské buňky, virová kyselina se replikuje, okolo každé nukleové kys. se vytvoří ochranný kapsid. Buňka praskne (lýzuje) a viriony se uvolní do prostředí
  4. nukleové kyseliny virů se někdy včleňují do nukleové kyseliny (chromozomu) hostitelské buňky a stanou se její součástí. Virový chromozom je pak předáván dceřiným buňkám - provirus - může udělit buňce nové vlastnosti - nádorové buňky

Virová onemocnění

Rostlinná - mozaika tabáku, brambor, rajčat

Živočišná - kulhavka a slintavka hovězího, vzteklina, myxomatóza králíků, mor drůbeže

Člověčí - dětská obrna, rýma, chřipka, spalničky, příušnice, zarděnky, klíšťová encefalitida, opar, plané neštovice, bradavice, žloutenka, HIV

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

1. Eukaryotická buňka

Přehled organel - stavba, funkce CYTOPLAZMA  - se skládá z množství drobných buněčných struktur Biomembrány – tvoří je molekuly fosfolipidů a bílkovin Ribozomy – zrníčka složená z RNA a bílkovin –  tvorba nových bílkovin Cytoskeletární aparát JÁDRO  - tvořeno chromozomy – každý chromozom obsahuje molekulu DNA = jádro je nositelem informací pro dědičné vlastnosti BUNĚČNÉ POVRCHY CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA -  tvořena membránou z  glykoproteinů  – reguluje příjem a výdej látek –reaguje na podněty zvenčí – je  semipermeabilní BUNĚČNÁ STĚNA -  není u živočišných buněk – tvořena u rostlin  celulózou  a u hub  chitinem Prokaryotická x Eukaryotická P – buňka bakterií a sinic Jádro tvořeno jediným chromozomem (1 molekula DNA) Bičíky – slouží k pohybu jednobuněčných organismů – rychlá regenerace Fimbrie – malé výrůstky – umožňují lépe přilnout k rostlinným nebo živočišným buňkám Buněčná stěna se podstatně liší od buněčných stěn rostlin a hub Glykokalyx – ochranný plášť chránící před mechanickým i

2. Ekologie a její zákonitosti

  Obory ekologie, podmínky života, populace, společenstvo, ekosystém, biosféra. autekologie - vztahy jedinců určitého druhu k biotickým a abiotickým činitelům demekologie - populace a jejich atributy, kolísání hustoty populací synekologie - vztahy rostlinných společenstev k okolí ekologie vod, lesa, rostlin, živočichů, bakterií, moří, souší, vod, lesa Ekologická valence  -  schopnost organismů snášet určitý faktor prostředí (teplota, vlhkost,…) Gaussova křivka areál  -  oblasti, v nichž se na Zemi vyskytuje určitý druh kosmopolitní organismy  -  mají široký areál, téměř po celém světě (člověk, moucha) relikt  -  původně široce rozšířený druh přežívající dnes jen na určitém území, kde podmínky zůstaly podobné. synantropní druh  -  vyskytuje se poblíž lidských obydlí a ve městech nika  -  specifické prostředí poskytující obživu určitému živému společenství biotop  -  prostředí ovlivněné a pozměněné živou složkou přírody (biotou) adaptace  -  přizpůsobení Liebigův zákon minima -  život je

4. Prvoci. Diblastika.

  Přehled systému - stavba těla, rozmnožování, význam a výskyt prvoků. Konjugace a další znaky mnohobuněčnosti prvoků.Podle obr. popiš stavbu těla trepky, měňavky, houby, nezmara. Význam parazitických prvoků.Diblastika - systém, stavba těla, rozmnožování, poznávání. Srovnání tělních typů žahavců. Obr. Prvoci heterotrofní, eukaryotické organismy s jednobuněčným tělem 90% vody kosmopolité fotosyntetizující a heterotrofní kosmopolitní (výskyt po celém světě) Význam: výchozím článkem ekologického potravního řetězce horninotvorný význam parazité Tito prvoci  umožňují hostitelům lépe trávit potravu . Většina endoparazitů však v tělech hostitelů škodí – připravují je o výživné látky, poškozují jejich buňky a někdy je i ničí; vylučují jedovaté látky, toxiny). Patogenní prvoci způsobují mnohé významné nemoci člověka i jiných organismů: malárie. rozklad Stavba cytoplazma ektoplazma - vnější, homogenní endoplazma - zrnitá, membránové struktury pelikula (blanka okolo těla