Stavba prokaryotické buňky
BUNĚČNÁ STĚNA - drží tvar, mechanická ochrana, u bakterií tvořena vrstvou peptidoglykanů
CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA - izolace vnitřního prostředí, selektivně propustná
- dvojvrstva fosfolipidů
- molekuly bílkovin
CYTOPLAZMA - obsahuje inkluze (kapénky nebo krystalky odpadních nebo zásobních látek, tekutá složka se nazývá cytosol
JADERNÁ HMOTA (nukleoid, bakteriální chromozom) - uložena volně v cytoplazmě, chybí jaderný obal, u bakterií tvořena do kruhu stočenou dvoušroubovicí molekuly DNA (oba konce spojeny), u sinic tvoří více molekul DNA nukleoplazmu
RIBOZOMY - tělíska v cytoplazmě, v nichž probíhá tvorba bílkovin, menší než v eukaryotické buňce
PLAZMIDY - malé kruhové molekuly DNA, obsahují geny postradatelné pro přežití (např. geny nesoucí informaci o rezistenci vůči antibiotikům nebo pro tvorbu toxinů)
některé buňky vytvářejí slizovité obaly kapsuly (pouzdra), mají na povrchu fimbrie (nepohyblivá vlákna) nebo bičíky (pohyblivé, odlišná stavba než u eukaryotických buněk)
protoplazma - veškerý obsah buňky - zahrnuje cytoplazmu a karyoplazmu (plazmu buněčného jádra)
Bakterie
Bakterie - typy buněk, mikrobiologie, kultivace bakterií, fyziologie bakterií, význam.
- heterotrofní i autotrofní
- někdy schopnost fotosyntézy - bakteriochlorofyl
- obsahují plazmidy
- základní složka buněčné stěny peptidoglykan
- pouzdro - odolnost
- někdy fimbrie, bičíky
- spora - odolná forma buňky, nemnoží se, ztráta vody
Gramovo barvení
- reakce peptidoglykanů na fialové zbarvení
- gramnegativní
- grampozitivní - mají buněčnou stěnu tvořenou peptidoglykany, nemají mambránu a lipopolysacharidovou vrstvu
Typy buněk:
- koky - kulatý tvar
- kok, diplokok, streptokok, stafylokok, sarcina
- tyčinkovitý tvar
- vibrio, spirila, spirocheta
podle počtu a uspořádání bičíků:
- monotricha, peritricha, lofotricha, amfitricha
Mikrobiologie
Patogenita - schopnost vyvolat onemocnění
Virulence - míra patogenity - individuální
Kolonizace - osídlení nepatogenním mikroorganismem
Kultivace
množení bakterií za účelem pozorování
zajištění optimálních podmínek pro život
kultivační média
- optimální teplota, pH, koncentrace čivin, CO2, aerobní a anaerobní kultivace
Fyziologie bakterií
- aerobní, anaerobní, fakultativně anaerobní (žijí s kyslíkem i bez něj)
Teplota prostředí
- psychofilní (nízké teploty)
- mezofilní (20-40°C)
- termofilní (vysoké teploty)
Získávání živin:
- autotrofní (využívají anorganické látky)
- heterotrofní (potřebují organické)
- symbiotické
- saprofycké - využívá odpadní látky střevní sliznice
- parazitické
Nárok na kyslík:
- aerobní (potřebují kyslík)
- anaerobní
- fakultativně anaerobní (s kyslíkem i bez něj)
- makroaerofilní (méně kyslíku a více CO2)
Sporulace
- spory - omezený mtb
Rozmnožování
- dělení
- pohlavní
Význam:
- kospopolitní
- mineralizace
- nitrifikační bakterie - přeměňují amoniak na dusík
- denitrifikační - provzdušňování půdy
- hlízkovité - vazači dusíku (na kořenech bobovitých)
- kvasné a hnilobné
- bakterie mléčného a octového kvašení
- čištění
- patogenní bakterie
- pneumokoky (zápal plic)
- streptokoky (angína, spála)
- stafylokoky (nežity)
- salmonely (tyfus)
- vibria (cholera)
- mykobakteria (TBC)
Sinice
- gramnegativní bakterie, fotoautotrofní
- jednobuněčné i mnohobuněčné
- schopnost fotosyntézy
- někdy obsahují heterocyty (fixují vzdušný dusík)
- velké množství tylakoidů, chlorofyl a
- pomocná světlosběrná barviva - fykocyanin (modrý) a fykoerytrin (červený)
- efektivnější využití světla
- zásobní látka sinicový škrob, chloroplasty vznikly endosymbiózou sinic
- plynové měchýřky - aerotopy v buňkách - slouží k nadnášení
Symbiózy
- lišejníky, rýžová pole
Rozmnožování dělením
Význam
- producenti kyslíku
- fixace dusíku na NH3
- příprava jídel
Viry
Viry - definice, stavba, virová infekce - průběh, typy, virová onemocnění.
- nebuněčné, schopné rozmnožování pouze v hostitelských buňkách
- nitrobuněční parazité
- nemají vlastní aparát pro syntézu bílkovin ani metabolický aparát
- je to holý genetický program - infekční nukleová kyselina
- bakteriofágy - viry bakterií
- virion - částice viru schopná infikovat buňku a množit se v ní
- uvnižř nukleová kyselina - RNA-viry (většina rostlinných virů), DNA-viry (živočišné)
- kapsid - bílkoviný obal okolo nukleové kyseliny, tvořen z makromolekul bílkovin - kapsomer
- membránový obal - z bílkovin a fosfolipidů (jen některé)
- virové bílkoviny specifické, udělují viru antigenitu (schopnost aktivovat imunitní systém hostitele, aby začal tvořit protilátky)
Stavba
- různorodá
- nukleová kyselina
- kapsid, kapsomery
- hlavička
- bičík
- bičíkatá vlákna
- membránový obal
Virová infekce
- přilnutí viru na povrchu buňky, buňka musí mít specifické receptory (buňka je citlivá na virus)
- nositelem specifity (antigenity) u viru je membránový obal nebo kapsid
- některé viry pronikají do buňky nespecificky (mechanicky)
- permisivita buňky - schopnost uskutečnit genetický program nukleové kyseliny a viru poté, kdy vnikla do buňky
- do buňky vniká buď jen nukleová kyselina (u bakteriofágů) nebo celý virus (u živočišných buněk)
- v hostitelské buňce se začnou syntetizovat enzymy, z nichž jeden způsobí rozpad chromozomu hostitelské buňky, virová kyselina se replikuje, okolo každé nukleové kys. se vytvoří ochranný kapsid. Buňka praskne (lýzuje) a viriony se uvolní do prostředí
- nukleové kyseliny virů se někdy včleňují do nukleové kyseliny (chromozomu) hostitelské buňky a stanou se její součástí. Virový chromozom je pak předáván dceřiným buňkám - provirus - může udělit buňce nové vlastnosti - nádorové buňky
Virová onemocnění
Rostlinná - mozaika tabáku, brambor, rajčat
Živočišná - kulhavka a slintavka hovězího, vzteklina, myxomatóza králíků, mor drůbeže
Člověčí - dětská obrna, rýma, chřipka, spalničky, příušnice, zarděnky, klíšťová encefalitida, opar, plané neštovice, bradavice, žloutenka, HIV
Komentáře
Okomentovat