Přeskočit na hlavní obsah

2. Ekologie a její zákonitosti

 



Obory ekologie, podmínky života, populace, společenstvo, ekosystém, biosféra.
  1. autekologie - vztahy jedinců určitého druhu k biotickým a abiotickým činitelům
  2. demekologie - populace a jejich atributy, kolísání hustoty populací
  3. synekologie - vztahy rostlinných společenstev k okolí

ekologie vod, lesa, rostlin, živočichů, bakterií, moří, souší, vod, lesa


Ekologická valence - schopnost organismů snášet určitý faktor prostředí (teplota, vlhkost,…)

  • Gaussova křivka

areál - oblasti, v nichž se na Zemi vyskytuje určitý druh

kosmopolitní organismy - mají široký areál, téměř po celém světě (člověk, moucha)

relikt - původně široce rozšířený druh přežívající dnes jen na určitém území, kde podmínky zůstaly podobné.

synantropní druh - vyskytuje se poblíž lidských obydlí a ve městech

nika - specifické prostředí poskytující obživu určitému živému společenství

biotop - prostředí ovlivněné a pozměněné živou složkou přírody (biotou)

adaptace - přizpůsobení


Liebigův zákon minima - život je limitován tím prvkem, kterého je nedostatek

Bioindikátor 

  • Stenoekní (neschopný tolerovat výkyvy v podmínkách)
  • Euryekní - toleruje značné výkyvy v podmínkách prostředí


Rozdělení podmínek života.

  1. Abiotické faktory prostředí

    • soubor všech fyzikálních a chemických faktorů působících na organismy

    SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ

    fotoperioda

    1. Světlobytné

    2. Stínobytné


    1. Dlouhodenní

    2. Krátkodenní (listopadky)

    3. Neutrální (sedmikráska)


    světlomilné (fotofilní)

    stínomilné (skiofilní)

    temnomilné (fotofobní)

    Biorytmy

    • dorozumívání, orientace
    • tvorba pigmentů
    • stimulace hormonů
    • migrace

    Max ve dne

    • pohyb
    • teplota
    • leukocyty

    Max ve dne

    • tvorba krvinek
    • dělení buněk

    termofilní (termofilní)

    psychrofilní (chladnomilní)

    eurytermní (snášejí výkyvy teplot)

    stenotermní (organismy citlivé na změny)

    TEPLOTA

    Rostliny

    • nemohou regulovat tělesnou teplotu
    • trichomy, malé plochy, lesklé listy
    • transpirace

    eurytermní

    stenotermní

    teplobytné

    chladnobytné

    Živočichové

    Exotermní - poikilotermní (minimální termoregulační schopnosti), studenokrevní

    Endotermní - homoiotermní, teplokrevní

    hibernace - snížení mtb.

    estivace - letní spánek

    letargie - krátký spánek

    rozmnožování

    Allenovo pravidlo - kratší končetiny a výrůstky (přizpůsobení teplu)

    Glogerovo pravidlo - zbarvení (bílá liška polární, oranžová liška obecná)

    Bergmanovo pravidlo - větší zvířata v chladnějších oblastech

    studenokrevní

    teplokrevní

    VZDUCH

    • kyslík v atmosféře - sinice
    • troposféra - počasí
    • eroze - zvětrávání

    Stenobarní org. - závislé na úzkém rozmezí tlaku

    Eurybarní

    VODA

    3% sladké vody

    • lotická voda (proudící)
    • lentická (stojatá)
    • pelagiál (voda moří, jezer či nádrží)
    • bentál (oblast dna vod od břehu do hlubin)
    • litorál (pobřežní pásmo stojatých vod, oceánů, moří, jezer a rybníků

    hydrofyta (vodní) - leknín

    hygrofyta (vlhkomilné) - rákos, blatouch

    mezofyta (mírně vlhké půdy) - jetel, buk

    xerofyta (suché půdy) - rozchodník, netřesk

    halofyta (slané půdu) - solnička, slanobýl

    sukulenty - opuncie

    PŮDA

    hydroponie - pěstování bez půdy

    edafon - živá složka půdy

    Chemické složení

    • acidofilní (kyselomilné) - vřes, upolín, kapradiny
    • halofilní (slanomilné) - solnička, jitrocel přímořský
    • kalcifilní - koniklec, mochna, lomikámen, kavyl, kyvor
    • kalcifobní - borůvka, kostřava, azalka
    • nitrofobní
    • nitrofilní - kopřiva, olše
    • eutrofní (hodně živin) - lilie
    • oligotrofní (málo živin) - rosnatka, rašeliník

    zásadité - šeřík, zvonek, okrotice, kruštík, lomikámen, bělozářka

  2. Biotické faktory prostředí

    POPULACE

    • soubor jedinců téhož druhu na určitém území, v určitém prostředí a čase
    • hierarchie, sociální vztahy
    1. Hustota (densita)
    2. Rozptyl (disperze)

    natalita

    mortalita

    densita - počet jedinců

    oscilace - krátkodobé kolísání hustoty populace

    fluktuace - dlouhodobé kolísání hustoty (pravidelné přemnožení)

    rozptyl

    struktura - věková, sexuální, sociální

    migralita

    věková struktura

    Rozmístění

    • lineární
    • plošné
    • prostorové

Vlastnosti populace. Vztahy mezi populacemi.

Vztahy mezi organismy

  • negativní
  • pozitivní

Symbióza

Predace

Parazitismus

Pozitivní:

NEUTRALISMUS

  • zmije a kapr - neovlivňují se
  • niky jsou odlišné

PROTOKOOPERACE

  • nezávazné vzájemné soužití více druhů
  • zebry a pštrosi, hejna ptáků, kolektivní hnízdění
  • nezávazné, ale výhodné

MUTUALISMUS (SYMBIÓZA)

  1. Obligátní - permanentní
    • Mykorhiza - endo, ekto
  2. Fakultativní - dočasné
    • přenos pylu hmyzem

KOMENZÁLISMUS

  • komenzál a hostitel - neškodí si

    epifitní

    forézie - cestování, transport roztočů hmyzem

    hyena a lev

Negativní

KOMPETICE = KONKURENCE

  • soupeření 2 organismů
  1. Vnitrodruhová
  2. Mezidruhová

AMENZALISMUS (ALEOPATIE, ANTIBIÓZA)

  • ingibitor negativně působí na amenzála
  • sinice vypouští toxiny
  • fytoncidy (antibakteriální

PARAZITISMUS

  1. obligátní (tasemnice)
  2. fakultativní (klíště)

HERBIVORIE

  • obranné mechanismy rostlin

PREDACE

  • koevoluce (liška a zajíc)

Struktura a vývoj společenstva.

SPOLEČENSTVO (Biocenóza)

  • soubor populací různých druhů organismů na určitém biotopu

Vlastnosti:

  1. stabilita
  2. autoregulace
  3. periodicita
  4. sukcese
  5. klimax
  6. diverzita

cirkadiální rytmy = změny během dne

cirkanuální rytmy = změny během roku

  • Fytocenóza - rostlinné společenství
  • Zoocenóza

Dominantní populace (druhy) - bučina, smrčina

  • vliv na výskyt a rozšíření ostatních druhů

Klíčové druhy - nejsou nejpočetnější, ale mají velký vliv svou rolí - vrcholoví predátoři

Struktura společenstva

  1. v prostoru
  • svislé
  • vodorovné

b. v čase

  • během sezóny
  • během delšího období

fenologie - nauka o časovém průběhu základních životních projevů (pupeny)

Změny struktury

  • periodické

    • cirkadiální - světlo, tma, teplo, chlad
    • lunární - příliv, odliv
    • sezónní - fenologie
  • disturbance

  • související s životem společenstva

    • cyklické - fáze (růst - zrání - stárnutí - rozpad)
    • ekologická fluktuace - reverzibilní
    • sukcese
      • primární - na nikdy nekolonizovaných místech
      • sekundární - na místech s půdním překryvem

    sekundární vývoj

Ekosystém - složky, tok energie, rozdělení ekosystémů, přírodní/umělý ekosystém, produkce ekosystému.

EKOSYSTÉM

  • přírodní celek zahrnující všechny organismy na určitém území a jejich vztahy

= biocenóza + biotop

  • otevřená soustava - tok energií a látek

dovnitř - světlo, teplo

ven - dýchací plyny, teplo

Klíčový druh - závisí na něm ekosystém

  1. Primární producenti - autotrofní rostliny a řasy (tvorba organické hmoty)
  2. Konzumenti - heterotrofní organismy - živí se již vytvořenou organickou hmotou a současně svým růstem vytváří organickou hmotu
    • konzumenti 1. řádu - býložravci
    • konzumenti 2. řádu - masožravci a všežravci
    • konzumenti 3. řádu - masožravci (velké šelmy a dravci)
  3. Reducenti - dekompozitoři, rozkladači - bakterie, houby, postupně rozkládají organickou hmotu na minerální látky

Typy ekosystémů

  1. přírodní
    • schopny autoregulace a adaptace, stabilní
    • druhově pestré, složité potravní vztahy
  2. umělé
    • vznik zásahem člověka, nestavilní, snadno narušitelné
    • nejsou schopny autoregulece, málo adaptabilní
    • musí jim být dodávána energie (pesticidy, hnojiva)
    • druhově chudé, monokultury

Produkce ekosystému

  • měří se množstvím sklizené biomasy

ekosystémy s

  1. vysokou produktivitou - tropické lesy, lužní lesy
  2. střední produktivitou - savany, louky, pastviny, pole, rybníky
  3. nízkou produktivitou - pouště a polopouště, tundra, mořské hlubiny

Ekosystém řeky

  1. Horní tok
    • rychlý tok, kamenitý
    • chybí plankton, nízká produktivita
    • pstruhové pásmo
  2. Střední tok
    • mírnější proudění vody, písčité
    • plankton
    • lipanové a parmové pásmo
  3. Dolní tok
    • pomalý, větší hloubka, bahnité, málo O2, více živin, vysoká produktivita
    • hodně planktonu a bentosu
    • cejnové pásmo
  4. Brakická voda
    • v ústí řek (mísení sladké a slané, teplé a studené)
    • vliv přílivu a odlivu
    • kolísání salinity
    • velmi vysoká produktivita

Tok energie

  • dochází k převodu sluneční energie na tepelnou 2 cestami :

a) přímým ohřívaním živých i neživých složek biosféry (hlavně v oběhu vody)

b) nepřímo - přeměnou přes chemickou energii prostřednictvím potravních řetězců

Biochemické cykly

  • zahrnují koloběh prvků či sloučenin v neživé i živé složce biosféry

  • nejvýznamější je oběh biogenních prvků (C, N, S, P) a vody

  • biologická část oběhu je rychlejší, nebiologická část funguje jako zásobník látek

  • do všech cyklů vstupuje člověk produkcí různých antropogenních látek (hnojiva,                       pesticidy, umělé hmoty, CO2, SO2, radioaktivní látky, těžké kovy, ...)

  • tyto látky jsou ---- včleněny do uvedených cyklů

hromaděny (= kumulovány) v organismech, půdě, vodě, ...

Potravní pyramida, řetězce.

  • vznik propojením potr. řetězců
  • koloběh látek a tok energie je jednosměrný
  • na každém stupni dochází ke ztrátám

Biomy - přehled a charakteristika.

= soubory různých ekosystémů podobné struktury a funkce

  • vytvářejí

a) vegetační pásma

  • v horizontálním směru (od rovníku k pólům)

tropické deštné lesy

  • průměrná teplota 25 °C

  • liány, epifyty, papoušci, opice, velké množství hmyzu

savany - teploty klesají až k 0 °C

  • trávy, stáda antilop, gazel, zeber, lvi, hyeny

tropické pouště a polopouště - teplotní rozdíly mezi dnem a nocí 40 °C

  • sukulenty, efemery, hadi, ještěři

tvrdolisté lesy - teploty 15-20°C

  • pinie, blahovičníky, kozy, ovce, koala

opadavé listnaté lesy - nejchladnější měsíc -5 - +2 °C, nejteplejší 14-19 °C

  • doubravy, bučiny, veverky, lišky

stepi (prérie, pampy, louky) - zimní teploty -10 - -15 °C, letní 20-25 °C

  • trávy, cibulnaté rostliny, koně, sysli, bizoni

tajga (jehličnaté lesy) - rozdíly teplot 30-50 °C

  • limba, jedle, vrby, medvědi, soboli, losi

tundra  - zima 9-11 měsíců

  • zakrslé dřeviny, trávy, mechy, lišej., sobi, liška polární, sova sněžná, medvěd

b) vegetační stupně

  • ve vertikálním směru (nadmořská výška)

nížinný - do 200 m n. m.

pahorkatinový - do 250 m n. m.

podhorský - do 500 - 1000 m n. m. (záleží na oblasti)

horský - do 1000 - 1400 m n. m. (záleží na oblasti)

klečový - do 1200 - 1600 m n. m. (záleží na oblasti)

alpinský - nad 1800 m n. m.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

1. Eukaryotická buňka

Přehled organel - stavba, funkce CYTOPLAZMA  - se skládá z množství drobných buněčných struktur Biomembrány – tvoří je molekuly fosfolipidů a bílkovin Ribozomy – zrníčka složená z RNA a bílkovin –  tvorba nových bílkovin Cytoskeletární aparát JÁDRO  - tvořeno chromozomy – každý chromozom obsahuje molekulu DNA = jádro je nositelem informací pro dědičné vlastnosti BUNĚČNÉ POVRCHY CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA -  tvořena membránou z  glykoproteinů  – reguluje příjem a výdej látek –reaguje na podněty zvenčí – je  semipermeabilní BUNĚČNÁ STĚNA -  není u živočišných buněk – tvořena u rostlin  celulózou  a u hub  chitinem Prokaryotická x Eukaryotická P – buňka bakterií a sinic Jádro tvořeno jediným chromozomem (1 molekula DNA) Bičíky – slouží k pohybu jednobuněčných organismů – rychlá regenerace Fimbrie – malé výrůstky – umožňují lépe přilnout k rostlinným nebo živočišným buňkám Buněčná stěna se podstatně liší od buněčných stěn rostlin a hub Glykokalyx – ochranný plášť chránící před mechanickým i

4. Prvoci. Diblastika.

  Přehled systému - stavba těla, rozmnožování, význam a výskyt prvoků. Konjugace a další znaky mnohobuněčnosti prvoků.Podle obr. popiš stavbu těla trepky, měňavky, houby, nezmara. Význam parazitických prvoků.Diblastika - systém, stavba těla, rozmnožování, poznávání. Srovnání tělních typů žahavců. Obr. Prvoci heterotrofní, eukaryotické organismy s jednobuněčným tělem 90% vody kosmopolité fotosyntetizující a heterotrofní kosmopolitní (výskyt po celém světě) Význam: výchozím článkem ekologického potravního řetězce horninotvorný význam parazité Tito prvoci  umožňují hostitelům lépe trávit potravu . Většina endoparazitů však v tělech hostitelů škodí – připravují je o výživné látky, poškozují jejich buňky a někdy je i ničí; vylučují jedovaté látky, toxiny). Patogenní prvoci způsobují mnohé významné nemoci člověka i jiných organismů: malárie. rozklad Stavba cytoplazma ektoplazma - vnější, homogenní endoplazma - zrnitá, membránové struktury pelikula (blanka okolo těla