Přeskočit na hlavní obsah

2. Ekologie a její zákonitosti

 



Obory ekologie, podmínky života, populace, společenstvo, ekosystém, biosféra.
  1. autekologie - vztahy jedinců určitého druhu k biotickým a abiotickým činitelům
  2. demekologie - populace a jejich atributy, kolísání hustoty populací
  3. synekologie - vztahy rostlinných společenstev k okolí

ekologie vod, lesa, rostlin, živočichů, bakterií, moří, souší, vod, lesa


Ekologická valence - schopnost organismů snášet určitý faktor prostředí (teplota, vlhkost,…)

  • Gaussova křivka

areál - oblasti, v nichž se na Zemi vyskytuje určitý druh

kosmopolitní organismy - mají široký areál, téměř po celém světě (člověk, moucha)

relikt - původně široce rozšířený druh přežívající dnes jen na určitém území, kde podmínky zůstaly podobné.

synantropní druh - vyskytuje se poblíž lidských obydlí a ve městech

nika - specifické prostředí poskytující obživu určitému živému společenství

biotop - prostředí ovlivněné a pozměněné živou složkou přírody (biotou)

adaptace - přizpůsobení


Liebigův zákon minima - život je limitován tím prvkem, kterého je nedostatek

Bioindikátor 

  • Stenoekní (neschopný tolerovat výkyvy v podmínkách)
  • Euryekní - toleruje značné výkyvy v podmínkách prostředí


Rozdělení podmínek života.

  1. Abiotické faktory prostředí

    • soubor všech fyzikálních a chemických faktorů působících na organismy

    SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ

    fotoperioda

    1. Světlobytné

    2. Stínobytné


    1. Dlouhodenní

    2. Krátkodenní (listopadky)

    3. Neutrální (sedmikráska)


    světlomilné (fotofilní)

    stínomilné (skiofilní)

    temnomilné (fotofobní)

    Biorytmy

    • dorozumívání, orientace
    • tvorba pigmentů
    • stimulace hormonů
    • migrace

    Max ve dne

    • pohyb
    • teplota
    • leukocyty

    Max ve dne

    • tvorba krvinek
    • dělení buněk

    termofilní (termofilní)

    psychrofilní (chladnomilní)

    eurytermní (snášejí výkyvy teplot)

    stenotermní (organismy citlivé na změny)

    TEPLOTA

    Rostliny

    • nemohou regulovat tělesnou teplotu
    • trichomy, malé plochy, lesklé listy
    • transpirace

    eurytermní

    stenotermní

    teplobytné

    chladnobytné

    Živočichové

    Exotermní - poikilotermní (minimální termoregulační schopnosti), studenokrevní

    Endotermní - homoiotermní, teplokrevní

    hibernace - snížení mtb.

    estivace - letní spánek

    letargie - krátký spánek

    rozmnožování

    Allenovo pravidlo - kratší končetiny a výrůstky (přizpůsobení teplu)

    Glogerovo pravidlo - zbarvení (bílá liška polární, oranžová liška obecná)

    Bergmanovo pravidlo - větší zvířata v chladnějších oblastech

    studenokrevní

    teplokrevní

    VZDUCH

    • kyslík v atmosféře - sinice
    • troposféra - počasí
    • eroze - zvětrávání

    Stenobarní org. - závislé na úzkém rozmezí tlaku

    Eurybarní

    VODA

    3% sladké vody

    • lotická voda (proudící)
    • lentická (stojatá)
    • pelagiál (voda moří, jezer či nádrží)
    • bentál (oblast dna vod od břehu do hlubin)
    • litorál (pobřežní pásmo stojatých vod, oceánů, moří, jezer a rybníků

    hydrofyta (vodní) - leknín

    hygrofyta (vlhkomilné) - rákos, blatouch

    mezofyta (mírně vlhké půdy) - jetel, buk

    xerofyta (suché půdy) - rozchodník, netřesk

    halofyta (slané půdu) - solnička, slanobýl

    sukulenty - opuncie

    PŮDA

    hydroponie - pěstování bez půdy

    edafon - živá složka půdy

    Chemické složení

    • acidofilní (kyselomilné) - vřes, upolín, kapradiny
    • halofilní (slanomilné) - solnička, jitrocel přímořský
    • kalcifilní - koniklec, mochna, lomikámen, kavyl, kyvor
    • kalcifobní - borůvka, kostřava, azalka
    • nitrofobní
    • nitrofilní - kopřiva, olše
    • eutrofní (hodně živin) - lilie
    • oligotrofní (málo živin) - rosnatka, rašeliník

    zásadité - šeřík, zvonek, okrotice, kruštík, lomikámen, bělozářka

  2. Biotické faktory prostředí

    POPULACE

    • soubor jedinců téhož druhu na určitém území, v určitém prostředí a čase
    • hierarchie, sociální vztahy
    1. Hustota (densita)
    2. Rozptyl (disperze)

    natalita

    mortalita

    densita - počet jedinců

    oscilace - krátkodobé kolísání hustoty populace

    fluktuace - dlouhodobé kolísání hustoty (pravidelné přemnožení)

    rozptyl

    struktura - věková, sexuální, sociální

    migralita

    věková struktura

    Rozmístění

    • lineární
    • plošné
    • prostorové

Vlastnosti populace. Vztahy mezi populacemi.

Vztahy mezi organismy

  • negativní
  • pozitivní

Symbióza

Predace

Parazitismus

Pozitivní:

NEUTRALISMUS

  • zmije a kapr - neovlivňují se
  • niky jsou odlišné

PROTOKOOPERACE

  • nezávazné vzájemné soužití více druhů
  • zebry a pštrosi, hejna ptáků, kolektivní hnízdění
  • nezávazné, ale výhodné

MUTUALISMUS (SYMBIÓZA)

  1. Obligátní - permanentní
    • Mykorhiza - endo, ekto
  2. Fakultativní - dočasné
    • přenos pylu hmyzem

KOMENZÁLISMUS

  • komenzál a hostitel - neškodí si

    epifitní

    forézie - cestování, transport roztočů hmyzem

    hyena a lev

Negativní

KOMPETICE = KONKURENCE

  • soupeření 2 organismů
  1. Vnitrodruhová
  2. Mezidruhová

AMENZALISMUS (ALEOPATIE, ANTIBIÓZA)

  • ingibitor negativně působí na amenzála
  • sinice vypouští toxiny
  • fytoncidy (antibakteriální

PARAZITISMUS

  1. obligátní (tasemnice)
  2. fakultativní (klíště)

HERBIVORIE

  • obranné mechanismy rostlin

PREDACE

  • koevoluce (liška a zajíc)

Struktura a vývoj společenstva.

SPOLEČENSTVO (Biocenóza)

  • soubor populací různých druhů organismů na určitém biotopu

Vlastnosti:

  1. stabilita
  2. autoregulace
  3. periodicita
  4. sukcese
  5. klimax
  6. diverzita

cirkadiální rytmy = změny během dne

cirkanuální rytmy = změny během roku

  • Fytocenóza - rostlinné společenství
  • Zoocenóza

Dominantní populace (druhy) - bučina, smrčina

  • vliv na výskyt a rozšíření ostatních druhů

Klíčové druhy - nejsou nejpočetnější, ale mají velký vliv svou rolí - vrcholoví predátoři

Struktura společenstva

  1. v prostoru
  • svislé
  • vodorovné

b. v čase

  • během sezóny
  • během delšího období

fenologie - nauka o časovém průběhu základních životních projevů (pupeny)

Změny struktury

  • periodické

    • cirkadiální - světlo, tma, teplo, chlad
    • lunární - příliv, odliv
    • sezónní - fenologie
  • disturbance

  • související s životem společenstva

    • cyklické - fáze (růst - zrání - stárnutí - rozpad)
    • ekologická fluktuace - reverzibilní
    • sukcese
      • primární - na nikdy nekolonizovaných místech
      • sekundární - na místech s půdním překryvem

    sekundární vývoj

Ekosystém - složky, tok energie, rozdělení ekosystémů, přírodní/umělý ekosystém, produkce ekosystému.

EKOSYSTÉM

  • přírodní celek zahrnující všechny organismy na určitém území a jejich vztahy

= biocenóza + biotop

  • otevřená soustava - tok energií a látek

dovnitř - světlo, teplo

ven - dýchací plyny, teplo

Klíčový druh - závisí na něm ekosystém

  1. Primární producenti - autotrofní rostliny a řasy (tvorba organické hmoty)
  2. Konzumenti - heterotrofní organismy - živí se již vytvořenou organickou hmotou a současně svým růstem vytváří organickou hmotu
    • konzumenti 1. řádu - býložravci
    • konzumenti 2. řádu - masožravci a všežravci
    • konzumenti 3. řádu - masožravci (velké šelmy a dravci)
  3. Reducenti - dekompozitoři, rozkladači - bakterie, houby, postupně rozkládají organickou hmotu na minerální látky

Typy ekosystémů

  1. přírodní
    • schopny autoregulace a adaptace, stabilní
    • druhově pestré, složité potravní vztahy
  2. umělé
    • vznik zásahem člověka, nestavilní, snadno narušitelné
    • nejsou schopny autoregulece, málo adaptabilní
    • musí jim být dodávána energie (pesticidy, hnojiva)
    • druhově chudé, monokultury

Produkce ekosystému

  • měří se množstvím sklizené biomasy

ekosystémy s

  1. vysokou produktivitou - tropické lesy, lužní lesy
  2. střední produktivitou - savany, louky, pastviny, pole, rybníky
  3. nízkou produktivitou - pouště a polopouště, tundra, mořské hlubiny

Ekosystém řeky

  1. Horní tok
    • rychlý tok, kamenitý
    • chybí plankton, nízká produktivita
    • pstruhové pásmo
  2. Střední tok
    • mírnější proudění vody, písčité
    • plankton
    • lipanové a parmové pásmo
  3. Dolní tok
    • pomalý, větší hloubka, bahnité, málo O2, více živin, vysoká produktivita
    • hodně planktonu a bentosu
    • cejnové pásmo
  4. Brakická voda
    • v ústí řek (mísení sladké a slané, teplé a studené)
    • vliv přílivu a odlivu
    • kolísání salinity
    • velmi vysoká produktivita

Tok energie

  • dochází k převodu sluneční energie na tepelnou 2 cestami :

a) přímým ohřívaním živých i neživých složek biosféry (hlavně v oběhu vody)

b) nepřímo - přeměnou přes chemickou energii prostřednictvím potravních řetězců

Biochemické cykly

  • zahrnují koloběh prvků či sloučenin v neživé i živé složce biosféry

  • nejvýznamější je oběh biogenních prvků (C, N, S, P) a vody

  • biologická část oběhu je rychlejší, nebiologická část funguje jako zásobník látek

  • do všech cyklů vstupuje člověk produkcí různých antropogenních látek (hnojiva,                       pesticidy, umělé hmoty, CO2, SO2, radioaktivní látky, těžké kovy, ...)

  • tyto látky jsou ---- včleněny do uvedených cyklů

hromaděny (= kumulovány) v organismech, půdě, vodě, ...

Potravní pyramida, řetězce.

  • vznik propojením potr. řetězců
  • koloběh látek a tok energie je jednosměrný
  • na každém stupni dochází ke ztrátám

Biomy - přehled a charakteristika.

= soubory různých ekosystémů podobné struktury a funkce

  • vytvářejí

a) vegetační pásma

  • v horizontálním směru (od rovníku k pólům)

tropické deštné lesy

  • průměrná teplota 25 °C

  • liány, epifyty, papoušci, opice, velké množství hmyzu

savany - teploty klesají až k 0 °C

  • trávy, stáda antilop, gazel, zeber, lvi, hyeny

tropické pouště a polopouště - teplotní rozdíly mezi dnem a nocí 40 °C

  • sukulenty, efemery, hadi, ještěři

tvrdolisté lesy - teploty 15-20°C

  • pinie, blahovičníky, kozy, ovce, koala

opadavé listnaté lesy - nejchladnější měsíc -5 - +2 °C, nejteplejší 14-19 °C

  • doubravy, bučiny, veverky, lišky

stepi (prérie, pampy, louky) - zimní teploty -10 - -15 °C, letní 20-25 °C

  • trávy, cibulnaté rostliny, koně, sysli, bizoni

tajga (jehličnaté lesy) - rozdíly teplot 30-50 °C

  • limba, jedle, vrby, medvědi, soboli, losi

tundra  - zima 9-11 měsíců

  • zakrslé dřeviny, trávy, mechy, lišej., sobi, liška polární, sova sněžná, medvěd

b) vegetační stupně

  • ve vertikálním směru (nadmořská výška)

nížinný - do 200 m n. m.

pahorkatinový - do 250 m n. m.

podhorský - do 500 - 1000 m n. m. (záleží na oblasti)

horský - do 1000 - 1400 m n. m. (záleží na oblasti)

klečový - do 1200 - 1600 m n. m. (záleží na oblasti)

alpinský - nad 1800 m n. m.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

6. Prokaryotické organismy a viry

Stavba prokaryotické buňky BUNĚČNÁ STĚNA -  drží tvar, mechanická ochrana, u bakterií tvořena vrstvou peptidoglykanů CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA -  izolace vnitřního prostředí, selektivně propustná dvojvrstva fosfolipidů molekuly bílkovin CYTOPLAZMA  - obsahuje  inkluze  (kapénky nebo krystalky odpadních nebo zásobních látek, tekutá složka se nazývá  cytosol JADERNÁ HMOTA  (nukleoid, bakteriální chromozom) - uložena volně v cytoplazmě, chybí jaderný obal, u bakterií tvořena do kruhu stočenou dvoušroubovicí molekuly DNA (oba konce spojeny), u sinic tvoří více molekul DNA nukleoplazmu RIBOZOMY -  tělíska v cytoplazmě, v nichž probíhá tvorba bílkovin, menší než v eukaryotické buňce PLAZMIDY -  malé kruhové molekuly DNA, obsahují geny postradatelné pro přežití (např. geny nesoucí informaci o rezistenci vůči antibiotikům nebo pro tvorbu toxinů) některé buňky vytvářejí slizovité obaly  kapsuly  (pouzdra), mají na povrchu  fimbrie  ...

8. Systém a evoluce rostlin - vyšší rostliny I. / Ryniofyty - nahosemenné - maturitní otázka

    8. Systém a evoluce rostlin - vyšší rostliny I. / Ryniofyty - nahosemenné/ Přehled jednotlivých oddělení – stavba těla, rozmnožování, zástupci.Srovnání stavby těla nižších a vyšších rostlin. Životní cyklus mechorostů, plavuní, přesliček, kapradin, nahosemenných rostlin. Obr.Prvoklíček, prokel, hyalocysty a chlorocysty rašeliníku, křídlaté semeno. Nižší a vyšší rostliny Nižší stélka tělo není rozlišeno v orgány nejsou rozlišená pletiva, když ano, chybí cévní svazky Typy stélek bičíkatá (krásnoočko, váleč) kulovitá (krásivky, zelenivka, žrněnka, rozsivky) vláknitá (šroubatka) heterotrichální (potěrka) sifonokladální (žabí vlas) pletivná (chaluha) Vyšší tělo orgány - květ, stonek, list pletiva (sklerenchym, kolenchym) a cévní svazky zdokonalení těla mnohobuněčné barviva (chlorofyl a,f, xantofyly, karoteny) mají kutikulu kořenový systém rodozměna pohlavní-nepohlavní, generace jiný vzhled převažující generace sporofyt Oddělení: Ryniofyty nejjednodušší stonek, dř...