12. Oběhová soustava člověka. Tělní tekutiny.

Oběhová soustava člověka. Tělní tekutiny.

Tělní tekutiny - funkce, složení. Krev - plazma, krevní buňky, obranný imunitní systém.Krevní oběhy, krevní tlak. Stavba a vlastnosti cév.Srdce - stavba, činnost. Srdeční infarkt.Mízní soustava - stavba, funkce.

Tělní tekutiny

Složení

• voda - jako nitrobuněčná tekutina, i extracelulární
• anorganické a organické látky

Mimobuněčná tekutina

• tvoří vnitřní prostředí

dělí se na:

• krev
• mízu
• tkáňový mok

stálost vnitřního prostředí - homeostáza

KREV

Funkce:

1. specifické
   • udržování homeostázy (osmotického tlaku, pH)
   • obranné
   • schopnost srážení
2. transportní
   • přenášení dýchacích plynů
   • rozvod živin a odvod zplodin
   • účast na řízení (přenášení hormonů, vitaminů)
   • rozvod tepla po těle (vyrovnání teplotních rozdílů mezi orgány)

Složení:

Krevní plazma

• tekutá složka krve
• průhledná, nažloutlá
• 91% vody, 8% rozpuštěných organických látek - hlavně bílkoviny (albuminy, globuliny, protrombin, fibrinogen) a glukóza, 1% anorganické látky (chlorid sodný a hydrogenuhličitan sodný)
• pH je 7,4

Krevní tělíska

• červené krvinky (erytrocyty)

  • bezjaderné, tvar disku
  • počet kolísá (muži asi 5-5,5 milionů, ženy 4,5 milionů)
  • s nadmořskou výškou se jejich počet zvyšuje
  • novorozenci vyšší počet
  • hemoglobin - červené krevní barvivo, váže se na něj kyslík za vzniku dioxygenhemoglobinu, z něhož se ve tkáních kyslík opět uvolňuje
  • tvoří se a dozrávají v kostní dřeni, po 120 dnech zanikají ve slezině
  • z uvolněného hemoglobinu se tvoří žlučové barvivo bilirubin, železo je využito k tvorbě nového hemoglobinu a jen část železa se z těla vylučuje a musí být doplňováno potravou
  • ke vzniku červených krvinek je třeba vitamin B12 a hormon erytropoetin vznikající v ledvinách
  • sedimentace červených krvinek - vyšetření srážení krve, u zdravých lidí pomalá
  • hematokrit - objemový podíl červených krvinek v krvi

• bílé krvinky (leukocyty)

  • pravé buňky - obsahují jádro
  • nemají stálý tvar
  • jejich počet kolísá
  • rozlišujeme:

  1. granulocyty

     • mají v cytoplazmě granula, která se dají barvit různými barvivy
     • tvoří se v kostní dřeni

     eosinofilní - fagocytují

     bazofilní - obsahují protisrážlivou látku heparin

     neutrofilní - fagocytují

  2. agranulocyty

     • neobsahují granula

     a) monocyty - největší leukocyty

     • po výstupu z krve do tkání se mění na makrofágy a zde fagocytují:

     b) lymfocyty - z kmenových buněk kostní dřeně

     T-lymfocyty

     • dozrávají v brzlíku a vykonávají buněčnou imunnitu - namířenou proti buňkám transplantovaných tkání a proti pozměněným buňkám (nádorovým, napadeným viry) vlastního těla

     B- lymfocyty

     • odpovídají za imunitu humorální
     • na povrchu obsahují receptory pro vazbu antigenu
     • vytvářejí protilátky (imunoglobuliny)
     • při prvním setkání s antigenem vzniká primární imunitní reakce, při druhém nastává rychlá a účinná sekundární imunitní reakce - v těle přítomny buňky s pamětí na první setkání
     • aktivní imunizace - očkování
     • pasivní imunizace - hotové protilátky

     Imunita

     • schopnost organismu bránit se proti cizorodým látkám a patogenům

     a) Imunita specifická - zprostředkovaná specifickým imunitním systémem (T- a B-lymfocyty)

     b) Imunita nespecifická, na ní se podílejí

     • lidská kůže, pot
     • sliny - lysozom
     • kyselina chlorovodíková v žaludku
     • fagocytující buňky (eosinofilní a neutrofilní granulocyty, monocyty a makrofágy)
     • interferony - látky produkované napadenými látky, vážou se na zdravé buňky, které se stávají rezistentní
     • zvýšení tělesné teploty účinkem pyrogenů, uvolňovaných některými leukocyty

• krevní destičky (trombocyty)

  • vznik v kostní dřeni
  • nemají jádro, žijí jen několik dní
  • zastavování krvácení

  Srážení krve:

  • při poranění cévy se na vzduchu rozpadají trombocyty a uvolňují enzym trombokinázu, která přeměňuje za přítomnosti Ca2+ iontů protrombin obsažený v krevní plazmě na trombin
  • jeho působením se mění v plazmě rozpustná bílkovina fibrinogen na nerozpustný fibrin
  • ten vytváří síť vláken, ve které se zachytí krvinky (vznikne krevní koláč), a tím se céva uzavře
  • zbývající nažloutlá tekutina je krevní sérum (krevní plazma bez fibrinogenu)
  • po uzavření cévy začnou působit protisrážlivé faktory, jejich nedostatek může způsobit trombózy - ucpání cévy embolie

tělo muže 5-6 l krve, ženy 4,5 l

organismus snese bez potíží ztrátu 0,5 l krve

Krevní oběh

Velký (tělní) krevní oběh

• začíná srdečnicí (aortou)

• ta se po svém výstupu z levé komory srdeční stáčí nalevo dozadu (oblouk aorty), větví se na 2 kyčelní tepny

• z oblouku aorty kromě 2 věnčitých tepen vystupují:

  • hlavopažní tepna - dále se větví na pravou krkavici a pravou podklíčkovou tepnu
  • levá krkavice
  • levá podklíčková tepna

  krkavice zásobují krví hlavu, tepny podklíčkové vstupují do horních končetin

  • aorta sestupná - průchodem skrze bránici rozdělena na oddíl hrudní a oddíl břišní

Malý krevní oběh

• začíná z pravé komory kmenem plicním, který se rozděluje na 2 tepny plicní, zanořující se do pravé a levé plíce
• větví se na tepénky a vlásečnice ve stěnách plicních sklípků, do nichž přivádějí odkysličenou krev
• okysličená krev z plic se sbírá do 4 plicních žil, přivádějících krev do levé předsíně

Krevní cévy

TEPNY (arterie)

• vedou krev ze srdce
• stěny jsou velmi pružné a pevné
• uvnitř vystlány vrstvičkou plochých endotelových buněk
• okolo nich kruhovitě uspořádáno hladké svalstvo
• na povrchu řidší vazivový obal, v němž se nachází jemná síť vegetativních nervů
• větví se do vlásečnic

VLÁSEČNICE (kapiláry)

• stěny tvoří vrstva endotelových buněk
• hustě prostupují většinu tkání - chybí jen v pokožce, pokožkových útvarech (nehtech, vlasech, chlupech a oční rohovce) a chrupavkách
• jejich tenkou stěnou prostupují kyslík a živné látky z krve do tkání (neprostupují bílkoviny, červené krvinky a krevní destičky) a z tkání do krve oxid uhličitý a odpadní látky metabolismu
• jejich stěnou mohou prostupovat leukocyty do mezibuněčných prostor (diapedéza) a uplatňovar se při obraně organismu

ŽÍLY (vény)

• stěny tvořené stejnými vrstvami jako tepny, ale tenkými
• na stěnách dolních končetin jsou chlopně, které umožňují jednosměrný průtok krve směrem k srdci
• pohybu krve v žilách napomáhají kontrakce kosterních svalů, podtlak v hrudní dutině při vdechu a v žílách nad úrovní srdce také gravitace

Srdce

• uloženo v osrdečníku (perikardu)
  • osrdečník je z vaziva, tvoří zevní obal a po velkých cévách přechází na srdce jako vazivový epikard
  • mezi oběma vazivovými blánami je štěrbina vyplněná tekutinou, usnadňující pohyby srdce
• pod epikardem je srdeční svalovina (myokard)
• vnitřní výstelku srdce tvoří nitroblána srdeční (endokard)
• podélnou překážkou je srdce rozděleno na pravou a levou polovinu
• každá polovina dále brázdou věncovou rozdělena na tenkostěnnou horní předsíň a silnostěnnou spodní komoru
• mezi pravou předsíní a pravou komorou ****je trojcípá chlopeň
• mezi levou předsíní a levou komorou je chlopeň dvojcípá
• do pravé předsíně vstupují horní a dolní dutá žíla, do levé předsíně plicní žíly
• z pravé komory vystupuje plicní kmen, z levé srdečnice

Činnosti srdce:

• střídavé smršťování (systola) a ochabování (diastola) svaloviny

1. systola předsíní
2. diastola celého srdce

• impulzy zajišťuje převodní systém srdeční
• Purkyňova vlákna
• srdce je inervováno vlákny vegetativních nervů
  • sympatikus jeho činnost zrachluje
  • parasympatikus zpomaluje

Tepový (systolický) objem

• objem krve, který se dostává ze srdce při jednom srdečním stahu

Minutový objem srdeční

• při srdeční činnosti 72 tepů za minutu je asi 5 l

Krevní tlak

• při každé systole se vhání do velkých tepen krev
• při diastole - pružné napětí - nepřetržitý tok krve

Výživa srdce

• zajištěna věnčitými (koronárními) tepnami
• ucpání některé koronární cévy způsobuje nefunkčnost příslušné části srdeční svaloviny - infarkt myokardu
• infarktu předchází ukládání tukových cholesterolových plátů ve stěně cév - arteroskleróza - takže dochází k jejich zúžení
• srdeční infarkt je konečným stadiem tzv. ischemické choroby myokardu

Mízní soustava

• sbírá mízu (lymfu), tvořící se ve tkáních, a svádí ji do žilné krve

MÍZA (lymfa)

• obsahuje stejně solí jako krevní plazma, ale méně bílkovin
• jsou v ní obsaženy lymfocyty
• odvádí z tkání metabolity

Stavba:

• začíná slepými výběžky mízních vlásečnich, jejichž stěny jsou tvořeny jednou vrstvou endotelových buněk
• ve vlásečnicích se tvoří z tkáňového moku míza
• mízní kapiláry se spojují ve větší mízní cévy, v jejichž stěnách jsou buňky hladkého svalstva a které obsahují chlopně
• do průběhu cév jsou vsunuty mízní uzliny
  • na povrchu vazivové pouzdro
  • množí se zde lymfocyty
  • filtrují mízu od prachu, mikroorganismů, buněk, částí buněk
  • uzlíčky lymfoidní tkáně - roztroušené pod epitelem na mnoha místech trávicí, dýchací, pohlavní soustavy, ve slezině, brzlíku a v patrových mandlích
  • vyskytují se v krku, v délce krkavic, v podpaží, na obou stranách břišní aorty, v třísle

Brzlík (thymus)

• vytváří prvotní lymfocyty - zdroj buněčné imunity