Přeskočit na hlavní obsah

12. Oběhová soustava člověka. Tělní tekutiny.


Oběhová soustava člověka. Tělní tekutiny.

Tělní tekutiny - funkce, složení. Krev - plazma, krevní buňky, obranný imunitní systém.Krevní oběhy, krevní tlak. Stavba a vlastnosti cév.Srdce - stavba, činnost. Srdeční infarkt.Mízní soustava - stavba, funkce.

Tělní tekutiny

Složení

  • voda - jako nitrobuněčná tekutina, i extracelulární
  • anorganické a organické látky

Mimobuněčná tekutina

  • tvoří vnitřní prostředí

dělí se na:

  • krev
  • mízu
  • tkáňový mok

stálost vnitřního prostředí - homeostáza

KREV

Funkce:

  1. specifické
    • udržování homeostázy (osmotického tlaku, pH)
    • obranné
    • schopnost srážení
  2. transportní
    • přenášení dýchacích plynů
    • rozvod živin a odvod zplodin
    • účast na řízení (přenášení hormonů, vitaminů)
    • rozvod tepla po těle (vyrovnání teplotních rozdílů mezi orgány)

Složení:

Krevní plazma

  • tekutá složka krve
  • průhledná, nažloutlá
  • 91% vody, 8% rozpuštěných organických látek - hlavně bílkoviny (albuminy, globuliny, protrombin, fibrinogen) a glukóza, 1% anorganické látky (chlorid sodný a hydrogenuhličitan sodný)
  • pH je 7,4

Krevní tělíska

  • červené krvinky (erytrocyty)

    • bezjaderné, tvar disku
    • počet kolísá (muži asi 5-5,5 milionů, ženy 4,5 milionů)
    • s nadmořskou výškou se jejich počet zvyšuje
    • novorozenci vyšší počet
    • hemoglobin - červené krevní barvivo, váže se na něj kyslík za vzniku dioxygenhemoglobinu, z něhož se ve tkáních kyslík opět uvolňuje
    • tvoří se a dozrávají v kostní dřeni, po 120 dnech zanikají ve slezině
    • z uvolněného hemoglobinu se tvoří žlučové barvivo bilirubin, železo je využito k tvorbě nového hemoglobinu a jen část železa se z těla vylučuje a musí být doplňováno potravou
    • ke vzniku červených krvinek je třeba vitamin B12 a hormon erytropoetin vznikající v ledvinách
    • sedimentace červených krvinek - vyšetření srážení krve, u zdravých lidí pomalá
    • hematokrit - objemový podíl červených krvinek v krvi
  • bílé krvinky (leukocyty)

    • pravé buňky - obsahují jádro
    • nemají stálý tvar
    • jejich počet kolísá
    • rozlišujeme:
    1. granulocyty

      • mají v cytoplazmě granula, která se dají barvit různými barvivy
      • tvoří se v kostní dřeni

      eosinofilní - fagocytují

      bazofilní - obsahují protisrážlivou látku heparin

      neutrofilní - fagocytují

    2. agranulocyty

      • neobsahují granula

      a) monocyty - největší leukocyty

      • po výstupu z krve do tkání se mění na makrofágy a zde fagocytují:

      b) lymfocyty - z kmenových buněk kostní dřeně

      T-lymfocyty

      • dozrávají v brzlíku a vykonávají buněčnou imunnitu - namířenou proti buňkám transplantovaných tkání a proti pozměněným buňkám (nádorovým, napadeným viry) vlastního těla

      B- lymfocyty

      • odpovídají za imunitu humorální
      • na povrchu obsahují receptory pro vazbu antigenu
      • vytvářejí protilátky (imunoglobuliny)
      • při prvním setkání s antigenem vzniká primární imunitní reakce, při druhém nastává rychlá a účinná sekundární imunitní reakce - v těle přítomny buňky s pamětí na první setkání
      • aktivní imunizace - očkování
      • pasivní imunizace - hotové protilátky

      Imunita

      • schopnost organismu bránit se proti cizorodým látkám a patogenům

      a) Imunita specifická - zprostředkovaná specifickým imunitním systémem (T- a B-lymfocyty)

      b) Imunita nespecifická, na ní se podílejí

      • lidská kůže, pot
      • sliny - lysozom
      • kyselina chlorovodíková v žaludku
      • fagocytující buňky (eosinofilní a neutrofilní granulocyty, monocyty a makrofágy)
      • interferony - látky produkované napadenými látky, vážou se na zdravé buňky, které se stávají rezistentní
      • zvýšení tělesné teploty účinkem pyrogenů, uvolňovaných některými leukocyty
  • krevní destičky (trombocyty)

    • vznik v kostní dřeni
    • nemají jádro, žijí jen několik dní
    • zastavování krvácení

    Srážení krve:

    • při poranění cévy se na vzduchu rozpadají trombocyty a uvolňují enzym trombokinázu, která přeměňuje za přítomnosti Ca2+ iontů protrombin obsažený v krevní plazmě na trombin
    • jeho působením se mění v plazmě rozpustná bílkovina fibrinogen na nerozpustný fibrin
    • ten vytváří síť vláken, ve které se zachytí krvinky (vznikne krevní koláč), a tím se céva uzavře
    • zbývající nažloutlá tekutina je krevní sérum (krevní plazma bez fibrinogenu)
    • po uzavření cévy začnou působit protisrážlivé faktory, jejich nedostatek může způsobit trombózy - ucpání cévy embolie

tělo muže 5-6 l krve, ženy 4,5 l

organismus snese bez potíží ztrátu 0,5 l krve

Krevní oběh

Velký (tělní) krevní oběh

  • začíná srdečnicí (aortou)

  • ta se po svém výstupu z levé komory srdeční stáčí nalevo dozadu (oblouk aorty), větví se na 2 kyčelní tepny

  • z oblouku aorty kromě 2 věnčitých tepen vystupují:

    • hlavopažní tepna - dále se větví na pravou krkavici a pravou podklíčkovou tepnu
    • levá krkavice
    • levá podklíčková tepna

    krkavice zásobují krví hlavu, tepny podklíčkové vstupují do horních končetin

    • aorta sestupná - průchodem skrze bránici rozdělena na oddíl hrudní a oddíl břišní

Malý krevní oběh

  • začíná z pravé komory kmenem plicním, který se rozděluje na 2 tepny plicní, zanořující se do pravé a levé plíce
  • větví se na tepénky a vlásečnice ve stěnách plicních sklípků, do nichž přivádějí odkysličenou krev
  • okysličená krev z plic se sbírá do 4 plicních žil, přivádějících krev do levé předsíně

Krevní cévy

TEPNY (arterie)

  • vedou krev ze srdce
  • stěny jsou velmi pružné a pevné
  • uvnitř vystlány vrstvičkou plochých endotelových buněk
  • okolo nich kruhovitě uspořádáno hladké svalstvo
  • na povrchu řidší vazivový obal, v němž se nachází jemná síť vegetativních nervů
  • větví se do vlásečnic

VLÁSEČNICE (kapiláry)

  • stěny tvoří vrstva endotelových buněk
  • hustě prostupují většinu tkání - chybí jen v pokožce, pokožkových útvarech (nehtech, vlasech, chlupech a oční rohovce) a chrupavkách
  • jejich tenkou stěnou prostupují kyslík a živné látky z krve do tkání (neprostupují bílkoviny, červené krvinky a krevní destičky) a z tkání do krve oxid uhličitý a odpadní látky metabolismu
  • jejich stěnou mohou prostupovat leukocyty do mezibuněčných prostor (diapedéza) a uplatňovar se při obraně organismu

ŽÍLY (vény)

  • stěny tvořené stejnými vrstvami jako tepny, ale tenkými
  • na stěnách dolních končetin jsou chlopně, které umožňují jednosměrný průtok krve směrem k srdci
  • pohybu krve v žilách napomáhají kontrakce kosterních svalů, podtlak v hrudní dutině při vdechu a v žílách nad úrovní srdce také gravitace

Srdce

  • uloženo v osrdečníku (perikardu)
    • osrdečník je z vaziva, tvoří zevní obal a po velkých cévách přechází na srdce jako vazivový epikard
    • mezi oběma vazivovými blánami je štěrbina vyplněná tekutinou, usnadňující pohyby srdce
  • pod epikardem je srdeční svalovina (myokard)
  • vnitřní výstelku srdce tvoří nitroblána srdeční (endokard)
  • podélnou překážkou je srdce rozděleno na pravou a levou polovinu
  • každá polovina dále brázdou věncovou rozdělena na tenkostěnnou horní předsíň a silnostěnnou spodní komoru
  • mezi pravou předsíní a pravou komorou ****je trojcípá chlopeň
  • mezi levou předsíní a levou komorou je chlopeň dvojcípá
  • do pravé předsíně vstupují horní a dolní dutá žíla, do levé předsíně plicní žíly
  • z pravé komory vystupuje plicní kmen, z levé srdečnice

Činnosti srdce:

  • střídavé smršťování (systola) a ochabování (diastola) svaloviny
  1. systola předsíní
  2. diastola celého srdce
  • impulzy zajišťuje převodní systém srdeční
  • Purkyňova vlákna
  • srdce je inervováno vlákny vegetativních nervů
    • sympatikus jeho činnost zrachluje
    • parasympatikus zpomaluje


Tepový (systolický) objem

  • objem krve, který se dostává ze srdce při jednom srdečním stahu

Minutový objem srdeční

  • při srdeční činnosti 72 tepů za minutu je asi 5 l

Krevní tlak

  • při každé systole se vhání do velkých tepen krev
  • při diastole - pružné napětí - nepřetržitý tok krve

Výživa srdce

  • zajištěna věnčitými (koronárními) tepnami
  • ucpání některé koronární cévy způsobuje nefunkčnost příslušné části srdeční svaloviny - infarkt myokardu
  • infarktu předchází ukládání tukových cholesterolových plátů ve stěně cév - arteroskleróza - takže dochází k jejich zúžení
  • srdeční infarkt je konečným stadiem tzv. ischemické choroby myokardu


Mízní soustava

  • sbírá mízu (lymfu), tvořící se ve tkáních, a svádí ji do žilné krve

MÍZA (lymfa)

  • obsahuje stejně solí jako krevní plazma, ale méně bílkovin
  • jsou v ní obsaženy lymfocyty
  • odvádí z tkání metabolity

Stavba:

  • začíná slepými výběžky mízních vlásečnich, jejichž stěny jsou tvořeny jednou vrstvou endotelových buněk
  • ve vlásečnicích se tvoří z tkáňového moku míza
  • mízní kapiláry se spojují ve větší mízní cévy, v jejichž stěnách jsou buňky hladkého svalstva a které obsahují chlopně
  • do průběhu cév jsou vsunuty mízní uzliny
    • na povrchu vazivové pouzdro
    • množí se zde lymfocyty
    • filtrují mízu od prachu, mikroorganismů, buněk, částí buněk
    • uzlíčky lymfoidní tkáně - roztroušené pod epitelem na mnoha místech trávicí, dýchací, pohlavní soustavy, ve slezině, brzlíku a v patrových mandlích
    • vyskytují se v krku, v délce krkavic, v podpaží, na obou stranách břišní aorty, v třísle

Brzlík (thymus)

  • vytváří prvotní lymfocyty - zdroj buněčné imunity

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

6. Prokaryotické organismy a viry

Stavba prokaryotické buňky BUNĚČNÁ STĚNA -  drží tvar, mechanická ochrana, u bakterií tvořena vrstvou peptidoglykanů CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA -  izolace vnitřního prostředí, selektivně propustná dvojvrstva fosfolipidů molekuly bílkovin CYTOPLAZMA  - obsahuje  inkluze  (kapénky nebo krystalky odpadních nebo zásobních látek, tekutá složka se nazývá  cytosol JADERNÁ HMOTA  (nukleoid, bakteriální chromozom) - uložena volně v cytoplazmě, chybí jaderný obal, u bakterií tvořena do kruhu stočenou dvoušroubovicí molekuly DNA (oba konce spojeny), u sinic tvoří více molekul DNA nukleoplazmu RIBOZOMY -  tělíska v cytoplazmě, v nichž probíhá tvorba bílkovin, menší než v eukaryotické buňce PLAZMIDY -  malé kruhové molekuly DNA, obsahují geny postradatelné pro přežití (např. geny nesoucí informaci o rezistenci vůči antibiotikům nebo pro tvorbu toxinů) některé buňky vytvářejí slizovité obaly  kapsuly  (pouzdra), mají na povrchu  fimbrie  ...

1. Eukaryotická buňka

Přehled organel - stavba, funkce CYTOPLAZMA  - se skládá z množství drobných buněčných struktur Biomembrány – tvoří je molekuly fosfolipidů a bílkovin Ribozomy – zrníčka složená z RNA a bílkovin –  tvorba nových bílkovin Cytoskeletární aparát JÁDRO  - tvořeno chromozomy – každý chromozom obsahuje molekulu DNA = jádro je nositelem informací pro dědičné vlastnosti BUNĚČNÉ POVRCHY CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA -  tvořena membránou z  glykoproteinů  – reguluje příjem a výdej látek –reaguje na podněty zvenčí – je  semipermeabilní BUNĚČNÁ STĚNA -  není u živočišných buněk – tvořena u rostlin  celulózou  a u hub  chitinem Prokaryotická x Eukaryotická P – buňka bakterií a sinic Jádro tvořeno jediným chromozomem (1 molekula DNA) Bičíky – slouží k pohybu jednobuněčných organismů – rychlá regenerace Fimbrie – malé výrůstky – umožňují lépe přilnout k rostlinným nebo živočišným buňkám Buněčná stěna se podstatně liší od buněčných s...

8. Systém a evoluce rostlin - vyšší rostliny I. / Ryniofyty - nahosemenné - maturitní otázka

    8. Systém a evoluce rostlin - vyšší rostliny I. / Ryniofyty - nahosemenné/ Přehled jednotlivých oddělení – stavba těla, rozmnožování, zástupci.Srovnání stavby těla nižších a vyšších rostlin. Životní cyklus mechorostů, plavuní, přesliček, kapradin, nahosemenných rostlin. Obr.Prvoklíček, prokel, hyalocysty a chlorocysty rašeliníku, křídlaté semeno. Nižší a vyšší rostliny Nižší stélka tělo není rozlišeno v orgány nejsou rozlišená pletiva, když ano, chybí cévní svazky Typy stélek bičíkatá (krásnoočko, váleč) kulovitá (krásivky, zelenivka, žrněnka, rozsivky) vláknitá (šroubatka) heterotrichální (potěrka) sifonokladální (žabí vlas) pletivná (chaluha) Vyšší tělo orgány - květ, stonek, list pletiva (sklerenchym, kolenchym) a cévní svazky zdokonalení těla mnohobuněčné barviva (chlorofyl a,f, xantofyly, karoteny) mají kutikulu kořenový systém rodozměna pohlavní-nepohlavní, generace jiný vzhled převažující generace sporofyt Oddělení: Ryniofyty nejjednodušší stonek, dř...