Přeskočit na hlavní obsah

11. Evoluce živých soustav

 


Evoluce živých soustav

Vznik a vývoj Země. Vznik života na Zemi. Vývoj organismů. Vývoj člověka.Chemická a biologická evoluce - etapy. Eobiont

Evoluce rostlin a živočichů v jednotlivých geologických etapách.Vznik a vývoj druhů. Hominizace a sapientace. Význačné lidské vlastnosti.K údajům doplň název geologického období: Rhynia, zelené řasy, bakterie, sinice, trilobiti, amoniti, veleještěři, nástup savců, krytosemenné rostliny, ryby, ptáci, jehličnany, Tyranosaurus Vytvoř odpovídající spojení:1. společný předek dnešních lidoopů a člověka2. život v tlupách výroba kamenných nástrojů3. postranní vývojová větev adaptace na dobuledovou4. lovec(mamut), sběrač, pastevec, zemědělec,výroba nástrojů, stavby, artikulovaná řeč5. znalost ohně, vzpřímená postavadorozumívání skřeky stáří 1mil - 350 tisíca) Homo sapiensb) Homo sapiens neanderthalensisc) Homo erectusd) Proconsule) Homo habilis

Vznik a vývoj Země

  • asi před 4,6 mld. lety
  1. kreační teorie
  2. teorie samoplození
  3. teorie panspermická
  4. teorie evoluční abiogeneze

Ve vývoji země rozlišujeme:

  • Období předgeologické
  • Období geologické

Geologické období

Prekambrium

  • Prahory
  • Starohory

Postkambium

  • Prvohory
    • starší prvohory (kambrium, ordovik, silur, devon)
    • mladší prvohory (karbon, perm)
  • Druhohory (éra plazů)
    • trias
    • jura
    • křída
  • Třetihory (éra savců)
    • paleogén
    • neogén
  • Čtvrtohory (éra člověka)
    • vývoj člověka

Vznik života na Zemi

  • vznik genetického kódu azabezpeení řesné replikace nukleové kyseliny, obsahující ve své struktuře genetickou informaci
  1. Vznik prabuněk
  2. Praorganismy

Evoluce

Chemická

  1. Vznik jednoduchých organických sloučenin
  2. Koacerváty a metabolony

Biologická

  1. Vznik prabuněk
  2. Probionty
  3. Praorganismy
  4. Vznik eukaryotních buněk

Vývoj organismů

ROSTLINY

  • Pro vývoj rostlin – důležitý vznik fotosyntézy – před 2,8 mld. let u sinic
  • Vznik jednobuněčných eukaryotických organismů – řas před více jak 1 mld. let (dle některých autorů před 2 mld. let)

Prvohory

Řasy

  • červené řasy – nízký stupeň rozvoje, adaptace na specifické podmínky hlubších vod
  • hnědé řasy – vyšší stupeň – složitá stavba stélky, složitá rodozměna
  • zelené řasy – nejvyšší stupeň rozvoje – daly vznik zeleným rostlinám

SILUR

Vyšší rostliny

  • Rhyniophyta – první vyšší rostliny, obývaly mělké vody a přecházely na souš, vodivá pletiva, listy s kutikulou a průduchy, …
  • zvyšování významu sporofytu, gametofyt více potlačován
  • mechorosty – izolovaná skupina
  • silur až devon oddělení 3 vývojových větví kapraďorostů
    • plavuně, přesličky, kapradiny
    • největší rozvoj v karbonu – stromovité formy (Lepidodendron, Sigillarie, Calamites)
    • od druhohor zatlačeny semennými rostlinami

DEVON

  • oddělení jednotlivých vývojových větví semenných rostlin
  • k nejstarším patří vývojová větev kordaitů a lyginodendrových rostlin

KARBON

  • cykasy, jinany, jehličnany – hlavní vývoj druhohory – jejich uhelnatěním během třetihor hnědé uhlí

Druhohory

KŘÍDA

  • krytosemenné rostliny (některé nálezy i jury) – daleko přizpůsobivější měnícím se přírodním podmínkám, vajíčka v semenících jsou ukrytá, semena v plodech, rozvoj cév a sítkovic, koncem křídy 90% flóry, vznikly i stromové formy

ŽIVOČICHOVÉ

  • Výchozím typem pro vývoj živočichů předci dnešních bičíkovců, ve starohorách specializace na heterotrofní způsob výživy

Starohory

  • Mnohobuněční (za přechodná stádia k mnohobuněčnosti považujeme např. mnohojaderné buňky některých prvoků (opalinka) a kolonie buněk (bičíkovci))
  • Houby - před 2,5 mld. let z prvoků – límečkovité buňky připomínají prvoky**,** končí slepě
  • Láčkovci – stadium gastruly – z polypovců se vyvinuli korálnatci a medúzovci
  • Ploštěnky – odštěpily se ve starohorách, z nich se vyvinuly motolice a tasemnice
  • Kroužkovci – původnější mnohoštětinatci, pak máloštětinatci, pijavky
  • Měkkýši – zřejmě společný předek s kroužkovci, největší dokonalost hlavonožci
  • Členovci – společný předek s kroužkovci
    • nejpůvodnější trilobiti (žili celé období prvohor, v permu vyhynuli)
    • z trilobitů – odštěpily se linie klepítkatců, korýšů, vzdušnicovců – největší dokonalosti hmyz

Konec starohor

  • ostnokožci – vracejí se k paprsčité souměrnosti
  • polostrunatci (graptoliti) – vývoj ke strunatcům

Prvohory

  • strunatci – vznik nejčastěji se uvádí na rozhraní starohor a prvohor
    • pláštěnci - nejprimitivnější
    • kopinatci – vedlejší vývojová větev
    • obratlovci – vznikli ve sladké vodě, do moře až druhotně
      • bezčelistní – od ordoviku, dnes kruhoústí
      • pancířnatí – první čelistnatci, v devonu vymřeli
      • paryby – od devonu (největší rozmach), amoniti (hlavonožci)
      • ryby - od silurudevonu – z lalokoploutvých přechod na souš – z nich první čtvernožc, krytolebci (devon …trias, pak vymírají)
      • obojživelníci – z krytolebců v devonu, původnější jsou mloci, odvozenější žáby
      • plazi – v karbonu z krytolebců, kteří nejvíce přizpůsobeni pobytu na souši – přechod k životu na souš, bouřlivý vývin

Druhohory

  • dinosauři - Tyranosaurus rex
  • amoniti
  • ptáci – od jury – od thekodontů, příbuzní drobným dinosaurům, předkem nebyl Archeopteryx (postranní vývojová větev), běžci jsou samostatně odštěpeni z malých dinosaurů – nikdy nelétali
  • savci – koncem triasu – vejcorodí (jura), živorodí (jura), z placentálů nejpůvodnější – hmyzožravci z nich linie přes poloopice – opice – člověk

ČLOVĚK

  • Vývoj člověka je stále probíhající proces → ovlivňují jej dědičnost a prostředí

Rozdíly od opic člověk získal ve 2 procesech:

  • Hominizace = proces polidštění – vývojové změny prokazatelné na kostře, které směřují k moderním formám druhu Homo
  • Sapientace = proces vývoje rozumových schopností – závěrečná fáze vývoje (vznik artikulované řeči, zdokonalení mozku, další změny na lebce a kostře)

Typicky lidské znaky

  • Znaky, kterými se lišíme od antropoidů (= vývojově nejvyspělejší zvíře – šimpanz, gorila)

1. Vzpřímená postava

  • souvisí s utvářením páteře
  • prohnutá páteř – pružnost, chrání mozek před otřesy při chůzi
  • tvar hrudníku – došlo k dorzoventrálnímu (předozadnímu) oploštění
  • lidoopi – hrudník vtlačený mezi končetiny

2. Bipedie (vznik kráčivé končetiny = chůze po dvou)

  • dolní končetina – k lokomoci, bipedie
  • Antropoidi – kvadrupedie + šplhání, ručkování
  • člověk se přemisťuje typicky lidským dlouhým krokem (hmotnost těla je přenášena z paty na špičku)
  • posazení velkého týlního otvoru
  • u lidí přímo dolů, lidoopů šikmo dolů, dozadu

3. Nožní klenba

  • noha dvojitě klenutá (příčně a podélně), jejím úkolem je tlumit nárazy během chůze
  • plantiglární postavení nohy = noha došlápne celou ploskou na podlahu (normální postavení)
  • ostatní mají nohu plochou

4. Páteř

  • lordóza - prohnutí dopředu (krční, bederní)
  • kyfóza = prohnutí dozadu (hrudní, křížová)
  • u savců je vyklenutá jednou dozadu

5. Hrudník

  • dorzoventrálně zploštělý (předozadně) - širší než hlubší, u savců naopak (hloubka větší než šířka)
  • oploštění mění těžiště
  • u člověka navíc hrudník zepředu svírán předními končetinami

6. Pánev

  • kost křížová + 2 kosti pánevní, spojeny stydkou sponou
  • kosti pánevní u člověka krátké a široké → pánev miskovitý tvar
  • savci mají kosti pánevní úzké a dlouhé → pánev plochá

7. Lebka

  • U lidí:
    • mozkovna větší než obličejová část
    • vysoké čelo
    • oči směřují dopředu, zorná pole se překrývají (prostorové vidění)
    • užší zevní nos
    • nejdůležitější zrak
    • chrup – parabolický zubní oblouk, špičáky nejsou prominentní, chybí mezery mezi zuby, čelistní aparát se zjemnil
    • brada + bradový výběžek - důležité pro artikulaci
  • U lidoopů:
    • obličejová část vybíhá dopředu a mozková část menší
    • větší nadoboční valy, silná prognácie (vystouplé čelisti)
    • důležitý čich
    • zubní oblouk tvar písmene U

8. Horní končetina = ruka = orgán práce

  • ztráta lokomoční funkce, orgán práce + používání vyrobených nástrojů → zručná, silná, obratná, citlivá
  • palec schopen opozice (uchopování, špetka)
  • žádný jiný živočich uvědoměle nepracuje a nevyrábí

9. Mozek a řeč

  • uvědomělá práce podmíněna rozvojem mozku, pouze lidé jsou schopni řeči – reagovat na podněty, které slyší nebo čte slovně a písemně
  • ústředí řeči je pouze jednostranné (u praváků – v levém čelním laloku a opačně)
  • pro obličej není typická prognácie (= nadměrné vystupování čelistí se zuby)
  • schopnost reakce na pojmy, abstraktní myšlení a řeč - činitelé pro vznik organizované lidské společnosti, jedině člověk má historii
  • pouze člověk má evoluční historii (schopen zaznamenat dějiny)
  • jedná uvědoměle (vyrábí pro celou společnost)

Další znaky

  • člověk ztratil hmatové vousy
  • pouze člověk má rty
  • pouze člověk má ušní lalůček
  • pouze člověk má hymen – panenská blána

Znaky shodné s antropoidy

  • stejný stavební plán těla (CS, TS, VS, DS…)
  • stejný počet kostí, tubů, svalů
  • prsty s nehty
  • 2 mléčné žlázy
  • podobná stavba mozku
  • podobné nemoci (AIDS, bakteriální choroby)
  • pedukovaná kostrč

Rudiment = anatomický pozůstatek po předcích

  • útvar, který se dědí z generace na generaci, ale v zakrnělé podobě → během vývoje pozbyl svou funkci
  • např. kostrč – zbytek po dlouhé ocasní části páteře
  • apendix = červovitý výběžek slepého střeva – u nás krátký, zakrnělý, u savců – dlouhý, trávení celulózy
  • zmenšování třetích stoliček (zubů moudrosti) – jsou u nás nejmenší
  • zjemnění, zmenšení ušního boltce a redukce svalů boltce, nenatáčíme je

Evoluce rodu Homo

  • vývoj primátů → svrchní křída = konec druhohor (před 65 mil. l.)

  • evoluční krok ke vzniku primátů zahájila změna prostředí = EKOLOGICKÝ STRES

  • mutace – náhlá změna genetického materiálu

  • neutrální mutace – přináší svým nositelům ve změněném prostředí selekční výhodu

    • projevy: lepší reprodukční vlastnosti, vyšší přežití mláďat → umožněno šíření genů vhodných pro přežití v novém prostředí
  • Katastrofa (dopad meteoritu) - umožnila vznik primátů několika způsoby:

    • vymizeli veleještěři (na Zemi více jak 160 mil. let)
    • vymizela velká zvířata – mamuti, tygři

    → uvolnilo se prostředí pro savce (začátek třetihor)

    → prostředí teplé, vlhké → bujně roste vegetace (= potrava, úkryt) + vymřeli přirození predátoři

    • primáti vznikli z předchůdců hmyzožravců (osidlovali stromy – Tana) → na zemi konkurence – hlodavci
  • původ primátů – zřejmě z Afriky nebo Asie

Vývoj:

A. POLOOPICE

  • první poloopice se objevili v paleocénu (65-55 mil. let)
  • největší rozvoj v eocénu (55-35 mil. let)
  • teplo, vlhko
  • lemuři – denní aktivita, plodožraví, listožraví, z nich dnešní poloopice, nártouni – noční aktivita, plodožraví, hmyzožraví, z nich dnešní nártouni a snad opice (tvoří systematicky samostatnou linii mezi poloopicemi a opicemi, v současné době je rozlišováno devět druhů nártounů)

B. OPICE

  • 2 názory na vznik:
    • vývoj souběžně s poloopicemi ze stejného předka
    • opice se vyvinuly z poloopic
  • eocénu (37 mil. let) přesně není známo asi v Africe
  • v oligocénu zřetelné ochlazení
  • Amerika – opice širokonosé
  • Afrika, Eurasie – opice úzkonosé, z nich jedna větev směřuje k lidoopům a člověku

C. LIDOOPI

  • zřejmě návaznost na Aegyptophiteka
  • miocén (34-5 mil. let)

Afričtí ramapithékové

Australopithecus – hominid, Afrika (5-4mil. let)

  • pouze Afrika, bipední hominid
  • dolů směřující týlní otvor, krátké dolní končetiny
  • úzká pánev
  • nožní klenba, výborně šplhali
  • úroveň dnešních lidoopů
  • užívali předměty (nevyráběli)
  • nejsou ještě lovci (rostliny, hmyz, mršiny)
  • řídce ochlupení, tmavne pokožka

druh: A. afarensis (3 mil. let)

  • nálezy ve východní Africe
  • celosvětový nález ženského jedince Lucy (Etiopoie)
  • směřuje k člověku

ROD: HOMO

  • vznikli současně s více druhy (i neznámými)
  • příslušníci rodu Homo se od australophitéka odlišují těmito znaky:
    • cílevědomá výroba a užívání nástrojů
    • větší mozek
    • mnohem menší zuby, menší čelisti a parabolické zubní oblouky
    • stavba některých kostí – mají tenčí lebeční kosti, velkou hlavici a kratší krček stehenní kosti a nezešikmenou pánev

druh: Homo rudolfensis (2,4 – 1,8 mil. let)

  • vymřelý

druh: Homo habilis – člověk zručný (2-1,7 mil. let)

  • východní Afrika
  • Výrazný sexuální dimorfismus
  • krátké dolní končetiny, dobře vyvinutá dvojitá nožní klenba → schopnost dobře šplhat, savany, řídké lesy
  • všežravec

druh: Homo ergaster – člověk dělný nebo člověk pracovitý (1,9-1,4 mil. let)

  • v Africe, pokročilejší kultura
  • návaznost na předky – nejasná → je to pravděpodobně předek dalších hominidů vedoucí k člověku
  • začínají lidské proporce (ještě ale šplhá)
  • aktivní lovec s lepšími zbraněmi
  • migroval do Asie, Evropy, zůstal i v Africe
  • vývojový předchůdce člověka

druh: Homo erectus – člověk vzpřímený (1,25 mil. – 100 tisíc let)

  • v Evropě a Asii

Klasický erectus – Afrika

  • vysocí, štíhlí, delší dolní končetiny
  • mají velký tělesný povrch (adaptace na teplé prostředí a lovení)
  • rychlejší výdej tepla při pohybu (pocením) = ztráta srsti, tmavnutí pleti
  • neměli žádné znaky šplhavých vlastností
  • ploché ustupující čelo
  • nemají bradový výběžek
  • lovci, začali ovládat oheň + udržovali jej (teplo, světlo, potrava, ochrana proti šelmám)
  • maso ukusovali předními zuby (posilují se řezáky, stoličky ustupují)
  • primitivní dorozumívání, posunky
  • mozkovna: 1050 cm (jako dnes malé dítě)
  • doba nejhustšího osídlení (křížení i jiných druhů)

druh: Homo heidelbergensis (0,7 – 0,2 mil. let)

  • Afrika
  • potomek Erecta
  • mozkovna 1200 cm
  • ohniště – centrem dění (teplo, příprava potravy, ochrana před šelmami, světlo, výroba zbraní)
  • dorozumívání – skřeky
  • hodně migrovali do Evropy, v Africe se dále vyvíjel, zvýšení hustoty zalidnění na Zemi
  • Evropské druhy – směs znaků erektů a sapientů

druh: Homo neanderthalensis

  • (65-35000 let) – slepá vývojová větev
  • klasičtí a pozdní neandrtálci
  • pouze v Evropě (adaptoval se na chladné podmínky Evropy)
  • mizí klasičtí a objevují se pozdní (30 000 let)
  • hlavně lovci – typický boj zblízka, vbodnutí oštěpu
  • vzájemná pomoc a domluva, dělba práce
  • primitivní artikulovaná řeč
  • pečují o zraněné (zlomeniny), o zemřelé
  • příležitostně kanibalové
  • určitou dobu žili souběžně s moderními lidmi (Afrika)
  • vyhynuli

druh: Homo sapiens sapiens

  • v Africe z Homo heidelbergensis + migrace do celého světa, osídlili i Ameriku
  • předchůdce s uměleckými projevy (malby, rytiny, první sošky)
  • většinou malovali zvířata, pak ženy, symbol plodnosti
  • hrobky vyzdobené + předměty osobní potřeby, zdobili mrtvoly i sami sebe
  • staví si příbytky trvalého charakteru (opora – skála, stromy)
  • počátky zemědělství – mladší doba kamenná = neolit, doba bronzová, doba železná = holocén, současnost
  • Nálezy:
    • Morava, okolí Brna, Prahy
    • 1925 Věstonická Venuše (11,5 cm) – Dolní Věstonice – kyprost (boky, prsa), základní materiál: hlína + popel = vypálení mezi kameny
    • Trojhrob
    • Jeskyně Altamira – malby na stěnách (Španělsko)
    • Jeskyně Lascaux (Francie) – malby staré 17 000 let

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

6. Prokaryotické organismy a viry

Stavba prokaryotické buňky BUNĚČNÁ STĚNA -  drží tvar, mechanická ochrana, u bakterií tvořena vrstvou peptidoglykanů CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA -  izolace vnitřního prostředí, selektivně propustná dvojvrstva fosfolipidů molekuly bílkovin CYTOPLAZMA  - obsahuje  inkluze  (kapénky nebo krystalky odpadních nebo zásobních látek, tekutá složka se nazývá  cytosol JADERNÁ HMOTA  (nukleoid, bakteriální chromozom) - uložena volně v cytoplazmě, chybí jaderný obal, u bakterií tvořena do kruhu stočenou dvoušroubovicí molekuly DNA (oba konce spojeny), u sinic tvoří více molekul DNA nukleoplazmu RIBOZOMY -  tělíska v cytoplazmě, v nichž probíhá tvorba bílkovin, menší než v eukaryotické buňce PLAZMIDY -  malé kruhové molekuly DNA, obsahují geny postradatelné pro přežití (např. geny nesoucí informaci o rezistenci vůči antibiotikům nebo pro tvorbu toxinů) některé buňky vytvářejí slizovité obaly  kapsuly  (pouzdra), mají na povrchu  fimbrie  ...

1. Eukaryotická buňka

Přehled organel - stavba, funkce CYTOPLAZMA  - se skládá z množství drobných buněčných struktur Biomembrány – tvoří je molekuly fosfolipidů a bílkovin Ribozomy – zrníčka složená z RNA a bílkovin –  tvorba nových bílkovin Cytoskeletární aparát JÁDRO  - tvořeno chromozomy – každý chromozom obsahuje molekulu DNA = jádro je nositelem informací pro dědičné vlastnosti BUNĚČNÉ POVRCHY CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA -  tvořena membránou z  glykoproteinů  – reguluje příjem a výdej látek –reaguje na podněty zvenčí – je  semipermeabilní BUNĚČNÁ STĚNA -  není u živočišných buněk – tvořena u rostlin  celulózou  a u hub  chitinem Prokaryotická x Eukaryotická P – buňka bakterií a sinic Jádro tvořeno jediným chromozomem (1 molekula DNA) Bičíky – slouží k pohybu jednobuněčných organismů – rychlá regenerace Fimbrie – malé výrůstky – umožňují lépe přilnout k rostlinným nebo živočišným buňkám Buněčná stěna se podstatně liší od buněčných s...

8. Systém a evoluce rostlin - vyšší rostliny I. / Ryniofyty - nahosemenné - maturitní otázka

    8. Systém a evoluce rostlin - vyšší rostliny I. / Ryniofyty - nahosemenné/ Přehled jednotlivých oddělení – stavba těla, rozmnožování, zástupci.Srovnání stavby těla nižších a vyšších rostlin. Životní cyklus mechorostů, plavuní, přesliček, kapradin, nahosemenných rostlin. Obr.Prvoklíček, prokel, hyalocysty a chlorocysty rašeliníku, křídlaté semeno. Nižší a vyšší rostliny Nižší stélka tělo není rozlišeno v orgány nejsou rozlišená pletiva, když ano, chybí cévní svazky Typy stélek bičíkatá (krásnoočko, váleč) kulovitá (krásivky, zelenivka, žrněnka, rozsivky) vláknitá (šroubatka) heterotrichální (potěrka) sifonokladální (žabí vlas) pletivná (chaluha) Vyšší tělo orgány - květ, stonek, list pletiva (sklerenchym, kolenchym) a cévní svazky zdokonalení těla mnohobuněčné barviva (chlorofyl a,f, xantofyly, karoteny) mají kutikulu kořenový systém rodozměna pohlavní-nepohlavní, generace jiný vzhled převažující generace sporofyt Oddělení: Ryniofyty nejjednodušší stonek, dř...