Přeskočit na hlavní obsah

11. Evoluce živých soustav

 


Evoluce živých soustav

Vznik a vývoj Země. Vznik života na Zemi. Vývoj organismů. Vývoj člověka.Chemická a biologická evoluce - etapy. Eobiont

Evoluce rostlin a živočichů v jednotlivých geologických etapách.Vznik a vývoj druhů. Hominizace a sapientace. Význačné lidské vlastnosti.K údajům doplň název geologického období: Rhynia, zelené řasy, bakterie, sinice, trilobiti, amoniti, veleještěři, nástup savců, krytosemenné rostliny, ryby, ptáci, jehličnany, Tyranosaurus Vytvoř odpovídající spojení:1. společný předek dnešních lidoopů a člověka2. život v tlupách výroba kamenných nástrojů3. postranní vývojová větev adaptace na dobuledovou4. lovec(mamut), sběrač, pastevec, zemědělec,výroba nástrojů, stavby, artikulovaná řeč5. znalost ohně, vzpřímená postavadorozumívání skřeky stáří 1mil - 350 tisíca) Homo sapiensb) Homo sapiens neanderthalensisc) Homo erectusd) Proconsule) Homo habilis

Vznik a vývoj Země

  • asi před 4,6 mld. lety
  1. kreační teorie
  2. teorie samoplození
  3. teorie panspermická
  4. teorie evoluční abiogeneze

Ve vývoji země rozlišujeme:

  • Období předgeologické
  • Období geologické

Geologické období

Prekambrium

  • Prahory
  • Starohory

Postkambium

  • Prvohory
    • starší prvohory (kambrium, ordovik, silur, devon)
    • mladší prvohory (karbon, perm)
  • Druhohory (éra plazů)
    • trias
    • jura
    • křída
  • Třetihory (éra savců)
    • paleogén
    • neogén
  • Čtvrtohory (éra člověka)
    • vývoj člověka

Vznik života na Zemi

  • vznik genetického kódu azabezpeení řesné replikace nukleové kyseliny, obsahující ve své struktuře genetickou informaci
  1. Vznik prabuněk
  2. Praorganismy

Evoluce

Chemická

  1. Vznik jednoduchých organických sloučenin
  2. Koacerváty a metabolony

Biologická

  1. Vznik prabuněk
  2. Probionty
  3. Praorganismy
  4. Vznik eukaryotních buněk

Vývoj organismů

ROSTLINY

  • Pro vývoj rostlin – důležitý vznik fotosyntézy – před 2,8 mld. let u sinic
  • Vznik jednobuněčných eukaryotických organismů – řas před více jak 1 mld. let (dle některých autorů před 2 mld. let)

Prvohory

Řasy

  • červené řasy – nízký stupeň rozvoje, adaptace na specifické podmínky hlubších vod
  • hnědé řasy – vyšší stupeň – složitá stavba stélky, složitá rodozměna
  • zelené řasy – nejvyšší stupeň rozvoje – daly vznik zeleným rostlinám

SILUR

Vyšší rostliny

  • Rhyniophyta – první vyšší rostliny, obývaly mělké vody a přecházely na souš, vodivá pletiva, listy s kutikulou a průduchy, …
  • zvyšování významu sporofytu, gametofyt více potlačován
  • mechorosty – izolovaná skupina
  • silur až devon oddělení 3 vývojových větví kapraďorostů
    • plavuně, přesličky, kapradiny
    • největší rozvoj v karbonu – stromovité formy (Lepidodendron, Sigillarie, Calamites)
    • od druhohor zatlačeny semennými rostlinami

DEVON

  • oddělení jednotlivých vývojových větví semenných rostlin
  • k nejstarším patří vývojová větev kordaitů a lyginodendrových rostlin

KARBON

  • cykasy, jinany, jehličnany – hlavní vývoj druhohory – jejich uhelnatěním během třetihor hnědé uhlí

Druhohory

KŘÍDA

  • krytosemenné rostliny (některé nálezy i jury) – daleko přizpůsobivější měnícím se přírodním podmínkám, vajíčka v semenících jsou ukrytá, semena v plodech, rozvoj cév a sítkovic, koncem křídy 90% flóry, vznikly i stromové formy

ŽIVOČICHOVÉ

  • Výchozím typem pro vývoj živočichů předci dnešních bičíkovců, ve starohorách specializace na heterotrofní způsob výživy

Starohory

  • Mnohobuněční (za přechodná stádia k mnohobuněčnosti považujeme např. mnohojaderné buňky některých prvoků (opalinka) a kolonie buněk (bičíkovci))
  • Houby - před 2,5 mld. let z prvoků – límečkovité buňky připomínají prvoky**,** končí slepě
  • Láčkovci – stadium gastruly – z polypovců se vyvinuli korálnatci a medúzovci
  • Ploštěnky – odštěpily se ve starohorách, z nich se vyvinuly motolice a tasemnice
  • Kroužkovci – původnější mnohoštětinatci, pak máloštětinatci, pijavky
  • Měkkýši – zřejmě společný předek s kroužkovci, největší dokonalost hlavonožci
  • Členovci – společný předek s kroužkovci
    • nejpůvodnější trilobiti (žili celé období prvohor, v permu vyhynuli)
    • z trilobitů – odštěpily se linie klepítkatců, korýšů, vzdušnicovců – největší dokonalosti hmyz

Konec starohor

  • ostnokožci – vracejí se k paprsčité souměrnosti
  • polostrunatci (graptoliti) – vývoj ke strunatcům

Prvohory

  • strunatci – vznik nejčastěji se uvádí na rozhraní starohor a prvohor
    • pláštěnci - nejprimitivnější
    • kopinatci – vedlejší vývojová větev
    • obratlovci – vznikli ve sladké vodě, do moře až druhotně
      • bezčelistní – od ordoviku, dnes kruhoústí
      • pancířnatí – první čelistnatci, v devonu vymřeli
      • paryby – od devonu (největší rozmach), amoniti (hlavonožci)
      • ryby - od silurudevonu – z lalokoploutvých přechod na souš – z nich první čtvernožc, krytolebci (devon …trias, pak vymírají)
      • obojživelníci – z krytolebců v devonu, původnější jsou mloci, odvozenější žáby
      • plazi – v karbonu z krytolebců, kteří nejvíce přizpůsobeni pobytu na souši – přechod k životu na souš, bouřlivý vývin

Druhohory

  • dinosauři - Tyranosaurus rex
  • amoniti
  • ptáci – od jury – od thekodontů, příbuzní drobným dinosaurům, předkem nebyl Archeopteryx (postranní vývojová větev), běžci jsou samostatně odštěpeni z malých dinosaurů – nikdy nelétali
  • savci – koncem triasu – vejcorodí (jura), živorodí (jura), z placentálů nejpůvodnější – hmyzožravci z nich linie přes poloopice – opice – člověk

ČLOVĚK

  • Vývoj člověka je stále probíhající proces → ovlivňují jej dědičnost a prostředí

Rozdíly od opic člověk získal ve 2 procesech:

  • Hominizace = proces polidštění – vývojové změny prokazatelné na kostře, které směřují k moderním formám druhu Homo
  • Sapientace = proces vývoje rozumových schopností – závěrečná fáze vývoje (vznik artikulované řeči, zdokonalení mozku, další změny na lebce a kostře)

Typicky lidské znaky

  • Znaky, kterými se lišíme od antropoidů (= vývojově nejvyspělejší zvíře – šimpanz, gorila)

1. Vzpřímená postava

  • souvisí s utvářením páteře
  • prohnutá páteř – pružnost, chrání mozek před otřesy při chůzi
  • tvar hrudníku – došlo k dorzoventrálnímu (předozadnímu) oploštění
  • lidoopi – hrudník vtlačený mezi končetiny

2. Bipedie (vznik kráčivé končetiny = chůze po dvou)

  • dolní končetina – k lokomoci, bipedie
  • Antropoidi – kvadrupedie + šplhání, ručkování
  • člověk se přemisťuje typicky lidským dlouhým krokem (hmotnost těla je přenášena z paty na špičku)
  • posazení velkého týlního otvoru
  • u lidí přímo dolů, lidoopů šikmo dolů, dozadu

3. Nožní klenba

  • noha dvojitě klenutá (příčně a podélně), jejím úkolem je tlumit nárazy během chůze
  • plantiglární postavení nohy = noha došlápne celou ploskou na podlahu (normální postavení)
  • ostatní mají nohu plochou

4. Páteř

  • lordóza - prohnutí dopředu (krční, bederní)
  • kyfóza = prohnutí dozadu (hrudní, křížová)
  • u savců je vyklenutá jednou dozadu

5. Hrudník

  • dorzoventrálně zploštělý (předozadně) - širší než hlubší, u savců naopak (hloubka větší než šířka)
  • oploštění mění těžiště
  • u člověka navíc hrudník zepředu svírán předními končetinami

6. Pánev

  • kost křížová + 2 kosti pánevní, spojeny stydkou sponou
  • kosti pánevní u člověka krátké a široké → pánev miskovitý tvar
  • savci mají kosti pánevní úzké a dlouhé → pánev plochá

7. Lebka

  • U lidí:
    • mozkovna větší než obličejová část
    • vysoké čelo
    • oči směřují dopředu, zorná pole se překrývají (prostorové vidění)
    • užší zevní nos
    • nejdůležitější zrak
    • chrup – parabolický zubní oblouk, špičáky nejsou prominentní, chybí mezery mezi zuby, čelistní aparát se zjemnil
    • brada + bradový výběžek - důležité pro artikulaci
  • U lidoopů:
    • obličejová část vybíhá dopředu a mozková část menší
    • větší nadoboční valy, silná prognácie (vystouplé čelisti)
    • důležitý čich
    • zubní oblouk tvar písmene U

8. Horní končetina = ruka = orgán práce

  • ztráta lokomoční funkce, orgán práce + používání vyrobených nástrojů → zručná, silná, obratná, citlivá
  • palec schopen opozice (uchopování, špetka)
  • žádný jiný živočich uvědoměle nepracuje a nevyrábí

9. Mozek a řeč

  • uvědomělá práce podmíněna rozvojem mozku, pouze lidé jsou schopni řeči – reagovat na podněty, které slyší nebo čte slovně a písemně
  • ústředí řeči je pouze jednostranné (u praváků – v levém čelním laloku a opačně)
  • pro obličej není typická prognácie (= nadměrné vystupování čelistí se zuby)
  • schopnost reakce na pojmy, abstraktní myšlení a řeč - činitelé pro vznik organizované lidské společnosti, jedině člověk má historii
  • pouze člověk má evoluční historii (schopen zaznamenat dějiny)
  • jedná uvědoměle (vyrábí pro celou společnost)

Další znaky

  • člověk ztratil hmatové vousy
  • pouze člověk má rty
  • pouze člověk má ušní lalůček
  • pouze člověk má hymen – panenská blána

Znaky shodné s antropoidy

  • stejný stavební plán těla (CS, TS, VS, DS…)
  • stejný počet kostí, tubů, svalů
  • prsty s nehty
  • 2 mléčné žlázy
  • podobná stavba mozku
  • podobné nemoci (AIDS, bakteriální choroby)
  • pedukovaná kostrč

Rudiment = anatomický pozůstatek po předcích

  • útvar, který se dědí z generace na generaci, ale v zakrnělé podobě → během vývoje pozbyl svou funkci
  • např. kostrč – zbytek po dlouhé ocasní části páteře
  • apendix = červovitý výběžek slepého střeva – u nás krátký, zakrnělý, u savců – dlouhý, trávení celulózy
  • zmenšování třetích stoliček (zubů moudrosti) – jsou u nás nejmenší
  • zjemnění, zmenšení ušního boltce a redukce svalů boltce, nenatáčíme je

Evoluce rodu Homo

  • vývoj primátů → svrchní křída = konec druhohor (před 65 mil. l.)

  • evoluční krok ke vzniku primátů zahájila změna prostředí = EKOLOGICKÝ STRES

  • mutace – náhlá změna genetického materiálu

  • neutrální mutace – přináší svým nositelům ve změněném prostředí selekční výhodu

    • projevy: lepší reprodukční vlastnosti, vyšší přežití mláďat → umožněno šíření genů vhodných pro přežití v novém prostředí
  • Katastrofa (dopad meteoritu) - umožnila vznik primátů několika způsoby:

    • vymizeli veleještěři (na Zemi více jak 160 mil. let)
    • vymizela velká zvířata – mamuti, tygři

    → uvolnilo se prostředí pro savce (začátek třetihor)

    → prostředí teplé, vlhké → bujně roste vegetace (= potrava, úkryt) + vymřeli přirození predátoři

    • primáti vznikli z předchůdců hmyzožravců (osidlovali stromy – Tana) → na zemi konkurence – hlodavci
  • původ primátů – zřejmě z Afriky nebo Asie

Vývoj:

A. POLOOPICE

  • první poloopice se objevili v paleocénu (65-55 mil. let)
  • největší rozvoj v eocénu (55-35 mil. let)
  • teplo, vlhko
  • lemuři – denní aktivita, plodožraví, listožraví, z nich dnešní poloopice, nártouni – noční aktivita, plodožraví, hmyzožraví, z nich dnešní nártouni a snad opice (tvoří systematicky samostatnou linii mezi poloopicemi a opicemi, v současné době je rozlišováno devět druhů nártounů)

B. OPICE

  • 2 názory na vznik:
    • vývoj souběžně s poloopicemi ze stejného předka
    • opice se vyvinuly z poloopic
  • eocénu (37 mil. let) přesně není známo asi v Africe
  • v oligocénu zřetelné ochlazení
  • Amerika – opice širokonosé
  • Afrika, Eurasie – opice úzkonosé, z nich jedna větev směřuje k lidoopům a člověku

C. LIDOOPI

  • zřejmě návaznost na Aegyptophiteka
  • miocén (34-5 mil. let)

Afričtí ramapithékové

Australopithecus – hominid, Afrika (5-4mil. let)

  • pouze Afrika, bipední hominid
  • dolů směřující týlní otvor, krátké dolní končetiny
  • úzká pánev
  • nožní klenba, výborně šplhali
  • úroveň dnešních lidoopů
  • užívali předměty (nevyráběli)
  • nejsou ještě lovci (rostliny, hmyz, mršiny)
  • řídce ochlupení, tmavne pokožka

druh: A. afarensis (3 mil. let)

  • nálezy ve východní Africe
  • celosvětový nález ženského jedince Lucy (Etiopoie)
  • směřuje k člověku

ROD: HOMO

  • vznikli současně s více druhy (i neznámými)
  • příslušníci rodu Homo se od australophitéka odlišují těmito znaky:
    • cílevědomá výroba a užívání nástrojů
    • větší mozek
    • mnohem menší zuby, menší čelisti a parabolické zubní oblouky
    • stavba některých kostí – mají tenčí lebeční kosti, velkou hlavici a kratší krček stehenní kosti a nezešikmenou pánev

druh: Homo rudolfensis (2,4 – 1,8 mil. let)

  • vymřelý

druh: Homo habilis – člověk zručný (2-1,7 mil. let)

  • východní Afrika
  • Výrazný sexuální dimorfismus
  • krátké dolní končetiny, dobře vyvinutá dvojitá nožní klenba → schopnost dobře šplhat, savany, řídké lesy
  • všežravec

druh: Homo ergaster – člověk dělný nebo člověk pracovitý (1,9-1,4 mil. let)

  • v Africe, pokročilejší kultura
  • návaznost na předky – nejasná → je to pravděpodobně předek dalších hominidů vedoucí k člověku
  • začínají lidské proporce (ještě ale šplhá)
  • aktivní lovec s lepšími zbraněmi
  • migroval do Asie, Evropy, zůstal i v Africe
  • vývojový předchůdce člověka

druh: Homo erectus – člověk vzpřímený (1,25 mil. – 100 tisíc let)

  • v Evropě a Asii

Klasický erectus – Afrika

  • vysocí, štíhlí, delší dolní končetiny
  • mají velký tělesný povrch (adaptace na teplé prostředí a lovení)
  • rychlejší výdej tepla při pohybu (pocením) = ztráta srsti, tmavnutí pleti
  • neměli žádné znaky šplhavých vlastností
  • ploché ustupující čelo
  • nemají bradový výběžek
  • lovci, začali ovládat oheň + udržovali jej (teplo, světlo, potrava, ochrana proti šelmám)
  • maso ukusovali předními zuby (posilují se řezáky, stoličky ustupují)
  • primitivní dorozumívání, posunky
  • mozkovna: 1050 cm (jako dnes malé dítě)
  • doba nejhustšího osídlení (křížení i jiných druhů)

druh: Homo heidelbergensis (0,7 – 0,2 mil. let)

  • Afrika
  • potomek Erecta
  • mozkovna 1200 cm
  • ohniště – centrem dění (teplo, příprava potravy, ochrana před šelmami, světlo, výroba zbraní)
  • dorozumívání – skřeky
  • hodně migrovali do Evropy, v Africe se dále vyvíjel, zvýšení hustoty zalidnění na Zemi
  • Evropské druhy – směs znaků erektů a sapientů

druh: Homo neanderthalensis

  • (65-35000 let) – slepá vývojová větev
  • klasičtí a pozdní neandrtálci
  • pouze v Evropě (adaptoval se na chladné podmínky Evropy)
  • mizí klasičtí a objevují se pozdní (30 000 let)
  • hlavně lovci – typický boj zblízka, vbodnutí oštěpu
  • vzájemná pomoc a domluva, dělba práce
  • primitivní artikulovaná řeč
  • pečují o zraněné (zlomeniny), o zemřelé
  • příležitostně kanibalové
  • určitou dobu žili souběžně s moderními lidmi (Afrika)
  • vyhynuli

druh: Homo sapiens sapiens

  • v Africe z Homo heidelbergensis + migrace do celého světa, osídlili i Ameriku
  • předchůdce s uměleckými projevy (malby, rytiny, první sošky)
  • většinou malovali zvířata, pak ženy, symbol plodnosti
  • hrobky vyzdobené + předměty osobní potřeby, zdobili mrtvoly i sami sebe
  • staví si příbytky trvalého charakteru (opora – skála, stromy)
  • počátky zemědělství – mladší doba kamenná = neolit, doba bronzová, doba železná = holocén, současnost
  • Nálezy:
    • Morava, okolí Brna, Prahy
    • 1925 Věstonická Venuše (11,5 cm) – Dolní Věstonice – kyprost (boky, prsa), základní materiál: hlína + popel = vypálení mezi kameny
    • Trojhrob
    • Jeskyně Altamira – malby na stěnách (Španělsko)
    • Jeskyně Lascaux (Francie) – malby staré 17 000 let

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

1. Eukaryotická buňka

Přehled organel - stavba, funkce CYTOPLAZMA  - se skládá z množství drobných buněčných struktur Biomembrány – tvoří je molekuly fosfolipidů a bílkovin Ribozomy – zrníčka složená z RNA a bílkovin –  tvorba nových bílkovin Cytoskeletární aparát JÁDRO  - tvořeno chromozomy – každý chromozom obsahuje molekulu DNA = jádro je nositelem informací pro dědičné vlastnosti BUNĚČNÉ POVRCHY CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA -  tvořena membránou z  glykoproteinů  – reguluje příjem a výdej látek –reaguje na podněty zvenčí – je  semipermeabilní BUNĚČNÁ STĚNA -  není u živočišných buněk – tvořena u rostlin  celulózou  a u hub  chitinem Prokaryotická x Eukaryotická P – buňka bakterií a sinic Jádro tvořeno jediným chromozomem (1 molekula DNA) Bičíky – slouží k pohybu jednobuněčných organismů – rychlá regenerace Fimbrie – malé výrůstky – umožňují lépe přilnout k rostlinným nebo živočišným buňkám Buněčná stěna se podstatně liší od buněčných stěn rostlin a hub Glykokalyx – ochranný plášť chránící před mechanickým i

2. Ekologie a její zákonitosti

  Obory ekologie, podmínky života, populace, společenstvo, ekosystém, biosféra. autekologie - vztahy jedinců určitého druhu k biotickým a abiotickým činitelům demekologie - populace a jejich atributy, kolísání hustoty populací synekologie - vztahy rostlinných společenstev k okolí ekologie vod, lesa, rostlin, živočichů, bakterií, moří, souší, vod, lesa Ekologická valence  -  schopnost organismů snášet určitý faktor prostředí (teplota, vlhkost,…) Gaussova křivka areál  -  oblasti, v nichž se na Zemi vyskytuje určitý druh kosmopolitní organismy  -  mají široký areál, téměř po celém světě (člověk, moucha) relikt  -  původně široce rozšířený druh přežívající dnes jen na určitém území, kde podmínky zůstaly podobné. synantropní druh  -  vyskytuje se poblíž lidských obydlí a ve městech nika  -  specifické prostředí poskytující obživu určitému živému společenství biotop  -  prostředí ovlivněné a pozměněné živou složkou přírody (biotou) adaptace  -  přizpůsobení Liebigův zákon minima -  život je

4. Prvoci. Diblastika.

  Přehled systému - stavba těla, rozmnožování, význam a výskyt prvoků. Konjugace a další znaky mnohobuněčnosti prvoků.Podle obr. popiš stavbu těla trepky, měňavky, houby, nezmara. Význam parazitických prvoků.Diblastika - systém, stavba těla, rozmnožování, poznávání. Srovnání tělních typů žahavců. Obr. Prvoci heterotrofní, eukaryotické organismy s jednobuněčným tělem 90% vody kosmopolité fotosyntetizující a heterotrofní kosmopolitní (výskyt po celém světě) Význam: výchozím článkem ekologického potravního řetězce horninotvorný význam parazité Tito prvoci  umožňují hostitelům lépe trávit potravu . Většina endoparazitů však v tělech hostitelů škodí – připravují je o výživné látky, poškozují jejich buňky a někdy je i ničí; vylučují jedovaté látky, toxiny). Patogenní prvoci způsobují mnohé významné nemoci člověka i jiných organismů: malárie. rozklad Stavba cytoplazma ektoplazma - vnější, homogenní endoplazma - zrnitá, membránové struktury pelikula (blanka okolo těla