Evoluce živých soustav
Vznik a vývoj Země. Vznik života na Zemi. Vývoj organismů. Vývoj člověka.Chemická a biologická evoluce - etapy. Eobiont
Evoluce rostlin a živočichů v jednotlivých geologických etapách.Vznik a vývoj druhů. Hominizace a sapientace. Význačné lidské vlastnosti.K údajům doplň název geologického období: Rhynia, zelené řasy, bakterie, sinice, trilobiti, amoniti, veleještěři, nástup savců, krytosemenné rostliny, ryby, ptáci, jehličnany, Tyranosaurus Vytvoř odpovídající spojení:1. společný předek dnešních lidoopů a člověka2. život v tlupách výroba kamenných nástrojů3. postranní vývojová větev adaptace na dobuledovou4. lovec(mamut), sběrač, pastevec, zemědělec,výroba nástrojů, stavby, artikulovaná řeč5. znalost ohně, vzpřímená postavadorozumívání skřeky stáří 1mil - 350 tisíca) Homo sapiensb) Homo sapiens neanderthalensisc) Homo erectusd) Proconsule) Homo habilis
Vznik a vývoj Země
- asi před 4,6 mld. lety
- kreační teorie
- teorie samoplození
- teorie panspermická
- teorie evoluční abiogeneze
Ve vývoji země rozlišujeme:
- Období předgeologické
- Období geologické
Geologické období
Prekambrium
- Prahory
- Starohory
Postkambium
- Prvohory
- starší prvohory (kambrium, ordovik, silur, devon)
- mladší prvohory (karbon, perm)
- Druhohory (éra plazů)
- trias
- jura
- křída
- Třetihory (éra savců)
- paleogén
- neogén
- Čtvrtohory (éra člověka)
- vývoj člověka
Vznik života na Zemi
- vznik genetického kódu azabezpeení řesné replikace nukleové kyseliny, obsahující ve své struktuře genetickou informaci
- Vznik prabuněk
- Praorganismy
Evoluce
Chemická
- Vznik jednoduchých organických sloučenin
- Koacerváty a metabolony
Biologická
- Vznik prabuněk
- Probionty
- Praorganismy
- Vznik eukaryotních buněk
Vývoj organismů
ROSTLINY
- Pro vývoj rostlin – důležitý vznik fotosyntézy – před 2,8 mld. let u sinic
- Vznik jednobuněčných eukaryotických organismů – řas před více jak 1 mld. let (dle některých autorů před 2 mld. let)
Prvohory
Řasy
- červené řasy – nízký stupeň rozvoje, adaptace na specifické podmínky hlubších vod
- hnědé řasy – vyšší stupeň – složitá stavba stélky, složitá rodozměna
- zelené řasy – nejvyšší stupeň rozvoje – daly vznik zeleným rostlinám
SILUR
Vyšší rostliny
- Rhyniophyta – první vyšší rostliny, obývaly mělké vody a přecházely na souš, vodivá pletiva, listy s kutikulou a průduchy, …
- zvyšování významu sporofytu, gametofyt více potlačován
- mechorosty – izolovaná skupina
- silur až devon oddělení 3 vývojových větví kapraďorostů
- plavuně, přesličky, kapradiny
- největší rozvoj v karbonu – stromovité formy (Lepidodendron, Sigillarie, Calamites)
- od druhohor zatlačeny semennými rostlinami
DEVON
- oddělení jednotlivých vývojových větví semenných rostlin
- k nejstarším patří vývojová větev kordaitů a lyginodendrových rostlin
KARBON
- cykasy, jinany, jehličnany – hlavní vývoj druhohory – jejich uhelnatěním během třetihor hnědé uhlí
Druhohory
KŘÍDA
- krytosemenné rostliny (některé nálezy i jury) – daleko přizpůsobivější měnícím se přírodním podmínkám, vajíčka v semenících jsou ukrytá, semena v plodech, rozvoj cév a sítkovic, koncem křídy 90% flóry, vznikly i stromové formy
ŽIVOČICHOVÉ
- Výchozím typem pro vývoj živočichů předci dnešních bičíkovců, ve starohorách specializace na heterotrofní způsob výživy
Starohory
- Mnohobuněční (za přechodná stádia k mnohobuněčnosti považujeme např. mnohojaderné buňky některých prvoků (opalinka) a kolonie buněk (bičíkovci))
- Houby - před 2,5 mld. let z prvoků – límečkovité buňky připomínají prvoky**,** končí slepě
- Láčkovci – stadium gastruly – z polypovců se vyvinuli korálnatci a medúzovci
- Ploštěnky – odštěpily se ve starohorách, z nich se vyvinuly motolice a tasemnice
- Kroužkovci – původnější mnohoštětinatci, pak máloštětinatci, pijavky
- Měkkýši – zřejmě společný předek s kroužkovci, největší dokonalost hlavonožci
- Členovci – společný předek s kroužkovci
- nejpůvodnější trilobiti (žili celé období prvohor, v permu vyhynuli)
- z trilobitů – odštěpily se linie klepítkatců, korýšů, vzdušnicovců – největší dokonalosti hmyz
Konec starohor
- ostnokožci – vracejí se k paprsčité souměrnosti
- polostrunatci (graptoliti) – vývoj ke strunatcům
Prvohory
- strunatci – vznik nejčastěji se uvádí na rozhraní starohor a prvohor
- pláštěnci - nejprimitivnější
- kopinatci – vedlejší vývojová větev
- obratlovci – vznikli ve sladké vodě, do moře až druhotně
- bezčelistní – od ordoviku, dnes kruhoústí
- pancířnatí – první čelistnatci, v devonu vymřeli
- paryby – od devonu (největší rozmach), amoniti (hlavonožci)
- ryby - od siluru až devonu – z lalokoploutvých přechod na souš – z nich první čtvernožc, krytolebci (devon …trias, pak vymírají)
- obojživelníci – z krytolebců v devonu, původnější jsou mloci, odvozenější žáby
- plazi – v karbonu z krytolebců, kteří nejvíce přizpůsobeni pobytu na souši – přechod k životu na souš, bouřlivý vývin
Druhohory
- dinosauři - Tyranosaurus rex
- amoniti
- ptáci – od jury – od thekodontů, příbuzní drobným dinosaurům, předkem nebyl Archeopteryx (postranní vývojová větev), běžci jsou samostatně odštěpeni z malých dinosaurů – nikdy nelétali
- savci – koncem triasu – vejcorodí (jura), živorodí (jura), z placentálů nejpůvodnější – hmyzožravci z nich linie přes poloopice – opice – člověk
ČLOVĚK
- Vývoj člověka je stále probíhající proces → ovlivňují jej dědičnost a prostředí
Rozdíly od opic člověk získal ve 2 procesech:
- Hominizace = proces polidštění – vývojové změny prokazatelné na kostře, které směřují k moderním formám druhu Homo
- Sapientace = proces vývoje rozumových schopností – závěrečná fáze vývoje (vznik artikulované řeči, zdokonalení mozku, další změny na lebce a kostře)
Typicky lidské znaky
- Znaky, kterými se lišíme od antropoidů (= vývojově nejvyspělejší zvíře – šimpanz, gorila)
1. Vzpřímená postava
- souvisí s utvářením páteře
- prohnutá páteř – pružnost, chrání mozek před otřesy při chůzi
- tvar hrudníku – došlo k dorzoventrálnímu (předozadnímu) oploštění
- lidoopi – hrudník vtlačený mezi končetiny
2. Bipedie (vznik kráčivé končetiny = chůze po dvou)
- dolní končetina – k lokomoci, bipedie
- Antropoidi – kvadrupedie + šplhání, ručkování
- člověk se přemisťuje typicky lidským dlouhým krokem (hmotnost těla je přenášena z paty na špičku)
- posazení velkého týlního otvoru
- u lidí přímo dolů, lidoopů šikmo dolů, dozadu
3. Nožní klenba
- noha dvojitě klenutá (příčně a podélně), jejím úkolem je tlumit nárazy během chůze
- plantiglární postavení nohy = noha došlápne celou ploskou na podlahu (normální postavení)
- ostatní mají nohu plochou
4. Páteř
- lordóza - prohnutí dopředu (krční, bederní)
- kyfóza = prohnutí dozadu (hrudní, křížová)
- u savců je vyklenutá jednou dozadu
5. Hrudník
- dorzoventrálně zploštělý (předozadně) - širší než hlubší, u savců naopak (hloubka větší než šířka)
- oploštění mění těžiště
- u člověka navíc hrudník zepředu svírán předními končetinami
6. Pánev
- kost křížová + 2 kosti pánevní, spojeny stydkou sponou
- kosti pánevní u člověka krátké a široké → pánev miskovitý tvar
- savci mají kosti pánevní úzké a dlouhé → pánev plochá
7. Lebka
- U lidí:
- mozkovna větší než obličejová část
- vysoké čelo
- oči směřují dopředu, zorná pole se překrývají (prostorové vidění)
- užší zevní nos
- nejdůležitější zrak
- chrup – parabolický zubní oblouk, špičáky nejsou prominentní, chybí mezery mezi zuby, čelistní aparát se zjemnil
- brada + bradový výběžek - důležité pro artikulaci
- U lidoopů:
- obličejová část vybíhá dopředu a mozková část menší
- větší nadoboční valy, silná prognácie (vystouplé čelisti)
- důležitý čich
- zubní oblouk tvar písmene U
8. Horní končetina = ruka = orgán práce
- ztráta lokomoční funkce, orgán práce + používání vyrobených nástrojů → zručná, silná, obratná, citlivá
- palec schopen opozice (uchopování, špetka)
- žádný jiný živočich uvědoměle nepracuje a nevyrábí
9. Mozek a řeč
- uvědomělá práce podmíněna rozvojem mozku, pouze lidé jsou schopni řeči – reagovat na podněty, které slyší nebo čte slovně a písemně
- ústředí řeči je pouze jednostranné (u praváků – v levém čelním laloku a opačně)
- pro obličej není typická prognácie (= nadměrné vystupování čelistí se zuby)
- schopnost reakce na pojmy, abstraktní myšlení a řeč - činitelé pro vznik organizované lidské společnosti, jedině člověk má historii
- pouze člověk má evoluční historii (schopen zaznamenat dějiny)
- jedná uvědoměle (vyrábí pro celou společnost)
Další znaky
- člověk ztratil hmatové vousy
- pouze člověk má rty
- pouze člověk má ušní lalůček
- pouze člověk má hymen – panenská blána
Znaky shodné s antropoidy
- stejný stavební plán těla (CS, TS, VS, DS…)
- stejný počet kostí, tubů, svalů
- prsty s nehty
- 2 mléčné žlázy
- podobná stavba mozku
- podobné nemoci (AIDS, bakteriální choroby)
- pedukovaná kostrč
Rudiment = anatomický pozůstatek po předcích
- útvar, který se dědí z generace na generaci, ale v zakrnělé podobě → během vývoje pozbyl svou funkci
- např. kostrč – zbytek po dlouhé ocasní části páteře
- apendix = červovitý výběžek slepého střeva – u nás krátký, zakrnělý, u savců – dlouhý, trávení celulózy
- zmenšování třetích stoliček (zubů moudrosti) – jsou u nás nejmenší
- zjemnění, zmenšení ušního boltce a redukce svalů boltce, nenatáčíme je
Evoluce rodu Homo
-
vývoj primátů → svrchní křída = konec druhohor (před 65 mil. l.)
-
evoluční krok ke vzniku primátů zahájila změna prostředí = EKOLOGICKÝ STRES
-
mutace – náhlá změna genetického materiálu
-
neutrální mutace – přináší svým nositelům ve změněném prostředí selekční výhodu
- projevy: lepší reprodukční vlastnosti, vyšší přežití mláďat → umožněno šíření genů vhodných pro přežití v novém prostředí
-
Katastrofa (dopad meteoritu) - umožnila vznik primátů několika způsoby:
- vymizeli veleještěři (na Zemi více jak 160 mil. let)
- vymizela velká zvířata – mamuti, tygři
→ uvolnilo se prostředí pro savce (začátek třetihor)
→ prostředí teplé, vlhké → bujně roste vegetace (= potrava, úkryt) + vymřeli přirození predátoři
- primáti vznikli z předchůdců hmyzožravců (osidlovali stromy – Tana) → na zemi konkurence – hlodavci
-
původ primátů – zřejmě z Afriky nebo Asie
Vývoj:
A. POLOOPICE
- první poloopice se objevili v paleocénu (65-55 mil. let)
- největší rozvoj v eocénu (55-35 mil. let)
- teplo, vlhko
- lemuři – denní aktivita, plodožraví, listožraví, z nich dnešní poloopice, nártouni – noční aktivita, plodožraví, hmyzožraví, z nich dnešní nártouni a snad opice (tvoří systematicky samostatnou linii mezi poloopicemi a opicemi, v současné době je rozlišováno devět druhů nártounů)
B. OPICE
- 2 názory na vznik:
- vývoj souběžně s poloopicemi ze stejného předka
- opice se vyvinuly z poloopic
- v eocénu (37 mil. let) přesně není známo asi v Africe
- v oligocénu zřetelné ochlazení
- Amerika – opice širokonosé
- Afrika, Eurasie – opice úzkonosé, z nich jedna větev směřuje k lidoopům a člověku
C. LIDOOPI
- zřejmě návaznost na Aegyptophiteka
- miocén (34-5 mil. let)
Afričtí ramapithékové
Australopithecus – hominid, Afrika (5-4mil. let)
- pouze Afrika, bipední hominid
- dolů směřující týlní otvor, krátké dolní končetiny
- úzká pánev
- nožní klenba, výborně šplhali
- úroveň dnešních lidoopů
- užívali předměty (nevyráběli)
- nejsou ještě lovci (rostliny, hmyz, mršiny)
- řídce ochlupení, tmavne pokožka
druh: A. afarensis (3 mil. let)
- nálezy ve východní Africe
- celosvětový nález ženského jedince Lucy (Etiopoie)
- směřuje k člověku
ROD: HOMO
- vznikli současně s více druhy (i neznámými)
- příslušníci rodu Homo se od australophitéka odlišují těmito znaky:
- cílevědomá výroba a užívání nástrojů
- větší mozek
- mnohem menší zuby, menší čelisti a parabolické zubní oblouky
- stavba některých kostí – mají tenčí lebeční kosti, velkou hlavici a kratší krček stehenní kosti a nezešikmenou pánev
druh: Homo rudolfensis (2,4 – 1,8 mil. let)
- vymřelý
druh: Homo habilis – člověk zručný (2-1,7 mil. let)
- východní Afrika
- Výrazný sexuální dimorfismus
- krátké dolní končetiny, dobře vyvinutá dvojitá nožní klenba → schopnost dobře šplhat, savany, řídké lesy
- všežravec
druh: Homo ergaster – člověk dělný nebo člověk pracovitý (1,9-1,4 mil. let)
- v Africe, pokročilejší kultura
- návaznost na předky – nejasná → je to pravděpodobně předek dalších hominidů vedoucí k člověku
- začínají lidské proporce (ještě ale šplhá)
- aktivní lovec s lepšími zbraněmi
- migroval do Asie, Evropy, zůstal i v Africe
- vývojový předchůdce člověka
druh: Homo erectus – člověk vzpřímený (1,25 mil. – 100 tisíc let)
- v Evropě a Asii
Klasický erectus – Afrika
- vysocí, štíhlí, delší dolní končetiny
- mají velký tělesný povrch (adaptace na teplé prostředí a lovení)
- rychlejší výdej tepla při pohybu (pocením) = ztráta srsti, tmavnutí pleti
- neměli žádné znaky šplhavých vlastností
- ploché ustupující čelo
- nemají bradový výběžek
- lovci, začali ovládat oheň + udržovali jej (teplo, světlo, potrava, ochrana proti šelmám)
- maso ukusovali předními zuby (posilují se řezáky, stoličky ustupují)
- primitivní dorozumívání, posunky
- mozkovna: 1050 cm (jako dnes malé dítě)
- doba nejhustšího osídlení (křížení i jiných druhů)
druh: Homo heidelbergensis (0,7 – 0,2 mil. let)
- Afrika
- potomek Erecta
- mozkovna 1200 cm
- ohniště – centrem dění (teplo, příprava potravy, ochrana před šelmami, světlo, výroba zbraní)
- dorozumívání – skřeky
- hodně migrovali do Evropy, v Africe se dále vyvíjel, zvýšení hustoty zalidnění na Zemi
- Evropské druhy – směs znaků erektů a sapientů
druh: Homo neanderthalensis
- (65-35000 let) – slepá vývojová větev
- klasičtí a pozdní neandrtálci
- pouze v Evropě (adaptoval se na chladné podmínky Evropy)
- mizí klasičtí a objevují se pozdní (30 000 let)
- hlavně lovci – typický boj zblízka, vbodnutí oštěpu
- vzájemná pomoc a domluva, dělba práce
- primitivní artikulovaná řeč
- pečují o zraněné (zlomeniny), o zemřelé
- příležitostně kanibalové
- určitou dobu žili souběžně s moderními lidmi (Afrika)
- vyhynuli
druh: Homo sapiens sapiens
- v Africe z Homo heidelbergensis + migrace do celého světa, osídlili i Ameriku
- předchůdce s uměleckými projevy (malby, rytiny, první sošky)
- většinou malovali zvířata, pak ženy, symbol plodnosti
- hrobky vyzdobené + předměty osobní potřeby, zdobili mrtvoly i sami sebe
- staví si příbytky trvalého charakteru (opora – skála, stromy)
- počátky zemědělství – mladší doba kamenná = neolit, doba bronzová, doba železná = holocén, současnost
- Nálezy:
- Morava, okolí Brna, Prahy
- 1925 Věstonická Venuše (11,5 cm) – Dolní Věstonice – kyprost (boky, prsa), základní materiál: hlína + popel = vypálení mezi kameny
- Trojhrob
- Jeskyně Altamira – malby na stěnách (Španělsko)
- Jeskyně Lascaux (Francie) – malby staré 17 000 let
Komentáře
Okomentovat