Přeskočit na hlavní obsah

1. Eukaryotická buňka




Přehled organel - stavba, funkce

  • CYTOPLAZMA - se skládá z množství drobných buněčných struktur
  • Biomembrány – tvoří je molekuly fosfolipidů a bílkovin
  • Ribozomy – zrníčka složená z RNA a bílkovin – tvorba nových bílkovin
  • Cytoskeletární aparát
  • JÁDRO - tvořeno chromozomy – každý chromozom obsahuje molekulu DNA = jádro je nositelem informací pro dědičné vlastnosti
  • BUNĚČNÉ POVRCHY
    • CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA - tvořena membránou z glykoproteinů – reguluje příjem a výdej látek –reaguje na podněty zvenčí – je semipermeabilní
    • BUNĚČNÁ STĚNA - není u živočišných buněk – tvořena u rostlin celulózou a u hub chitinem


Prokaryotická x Eukaryotická

P – buňka bakterií a sinic

  • Jádro tvořeno jediným chromozomem (1 molekula DNA)
  • Bičíky – slouží k pohybu jednobuněčných organismů – rychlá regenerace
  • Fimbrie – malé výrůstky – umožňují lépe přilnout k rostlinným nebo živočišným buňkám
  • Buněčná stěna se podstatně liší od buněčných stěn rostlin a hub
  • Glykokalyx – ochranný plášť chránící před mechanickým i chemickým poškozením
  • Peptidoglykan – složka buněčné stěny bakterií
  • Plazmidy – malé kruhovité molekuly DNA obsahující geny nezbytné pro přežití
  • Nukleoid – obsahuje kruhovou dvoušroubovici DNA
    • Volně uložen v cytoplazmě
    • Bakteriální chromozom
    • u sinic nukleoplazma


E – buňka hub rostlin a živočichů

Membránová soustava buňky

  • Mitochondrie – oválné útvary s vlastní DNA
    • Buněčné dýchání – Krebsův cyklus
    • 2 biomembrány – vnitřní strany vytváří neúplné přepážky kristy
      • Prostor mezi membránami vyplněn hmotou matrix
  • Endoplazmatické retikulum – systém plochých váčků a kanálků – obsahuje četné enzymy
    • Drsné ER – místo syntézy bílkovin – na membránách připojeny ribozomy
    • Hladké ER – místo syntézy glykolipidů – bez ribozomů
  • Golgiho aparát – soustava měchýřků propojených kanálky – biochemické reakce látek z ER
    • Tvorba, uskladnění, třídění a transport látek v buňce
  • Lysozomy – naplněny trávicími enzymy
    • Rozklad pohlcených makromolekul
  • Cytoskelet – tvoří kostru buňky
    • Složen z vláken – mikrofilament a trubiček – mikrotubulů
    • Zajišťuje pohyb struktur uvnitř buňky- svazky – zkracování a prodlužování
  • Jádro – ohraničeno dvojitou jadernou membránou s póry
    • Vnitřek vyplněn karyoplazmou – v ní chromozomy s obsahem DNA – uvnitř jedno nebo více jadérek – syntéza rRNA
    • Jadérko – jedno nebo více obsaženo v jádře
    • Vytvářejí částice RNA – stavba Ribozomů
  • Plastidy – oválná tělíska chráněná dvěma membránami, mají vlastní DNA
    • Chloroplasty – zelené – uvnitř bílkovinná plazma – stroma – v ní je síť váčků – thylakoidy – na sebe naskládané tvoří grana, které obsahují chlorofyl
    • Chromoplasty – barevné – červené nebo žluté barvivo – karotenoidy xantofyly – v plodech, květech a listech
    • Leukoplasty - bezbarvé (neosvětlené části rostlin) – kořen, oddenek – hromadění zásobních látek – škrob, bílkoviny a lipidy
  • Vakuoly – u rostlinných buněk, plní fci lysozomů – obsahují enzymy, důležité pro metabolické přeměny
    • Antokyany – barviva ve vakuolách některých rostlin – červená, modrá, fialová – Barva se mění v závislosti na pH


Rostlinná a živočišná buňka - charakteristika, srovnání

Živočišná x Rostlinná

ROSTLINNÁ – obsahuje plastidy – fotosyntéza – je autotrofní (sama si umí vyrobit glukózu)

ŽIVOČIŠNÁ - glukózu si neumí vyrobit a musí ji přijímat


Biogenní prvky, biomolekulární látky, voda - fce, význam

Příjem a výdej látek

  • Transport malých molekul a iontů
    • Pasivní přesun – bez vydání energie ve směru koncentračního spádu (z místa s vysokou koncentrací do místa s nižší koncentrací)
      • volná difuze
      • pomocí bílkovinných přenašečů zabudovaných do membrány (iontové kanálky)
    • Aktivní přesun – pomocí přenašečů – přesun proti směru koncentračního spádu (látka je přenesena z míst s nižší koncentrací do místa s větší koncentrací)
      • ATP se musí dodávat
    • Transport makromolekul
      • Endocytóza - buňka pohlcuje látky ze svého okolí
        • Fagocytóza – buňka přijímá pevné částice (bakterie, sinice..)
        • Pinocytóza – buňka přijímá tekuté látky (tukové kapičky) vchlípí se do cytoplazmatické membrány
      • Exocytóza – vylučování látek z buňky – transportní měchýřek (z membrány ER) – Golgiho komplex – cytoplazmatická membrána


Organizace genetického materiálu v buňce

Buněčný cyklus - doba od vzniku do „zániku“, kde se buňka rozdělí na 2 dceřiné

  • V době interfáze se konají metabolické funkce – v době dělení jsou utlumení
  • Generační doba – doma mezi dvěma děleními buňky
  • Interfáze – nejdelší fáze – mezi dvěma mitózami
    • Buňka roste a připravuje se na dělení
    • Obsahuje chromatin – rozvolněná vlákna DNA obtočená kolem molekul bílkovin
    • Dochází k replikaci (zdvojení) všech molekul DNA – dokončena před začátkem buněčného dělení
    • G1 – následuje hned po mitóze – buňka roste
    • S – replikace DNA , DNA je pomocí enzymů rozpleteno a ke každému z úvodních vláken se vytvoří kopie z 1 DNA vznikají 2 totožné dvoušroubovice
    • G2 – příprava k dělení jádra
  • Buněčné dělení

            Dělení jádra:

    • Mitóza - dělení jader tělních buněk
    • Meióza – vznik pohlavních buněk

                MITÓZA

    • Z jedné mateřské buňky vzniknou dvě buňky dceřiné, které mají v jádrech stejný počet chromozomů, jako měla buňka mateřská
    • Zajišťuje růst organismu nebo náhradu poškozených buněk v tkáních
    • nepohlavní
    • 4 fáze – profáze, metafáze, anafáze a telofáze

Profáze – chromozomy – každý tvořen 2 sesterskými chromatidami – ty spojeny                                    v místě centromera – rozpadá se jaderný obal a mizí jadérko

  • Živočišná buňka – centrozom – dělící vřeténko – mikrotubuly
  • Rostlinná buňka – vřeténko mezi protilehlými póly buňky

 Metafáze - tvorba dělícího vřeténka dokončena – chromozomy v místě                                                   centromer – rovníková rovina – metafázní destička

Anafáze – spojení mezi sesterskými chromatidami se přeruší a chromatidy se                                           oddělí – nové chromozomy nových jader

Telofáze – kolem chromozomů nový jaderný obal, zaniká dělící vřeténko – nově                                    vzniklá jádra stejný počet chromozomů jako buňka mateřská.

 

CROSSING – OVER – dvě nesesterské chromatidy si vymění odpovídající části                    chromatid

  • Genetická rekombinace

Haploidní buňka = n

  • Má pouze 1 sadu chromozomů

Diploidní buňka = 2n

  • 2 sady chromozomů


Struktura cytoplazmatické membrány:



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

2. Ekologie a její zákonitosti

  Obory ekologie, podmínky života, populace, společenstvo, ekosystém, biosféra. autekologie - vztahy jedinců určitého druhu k biotickým a abiotickým činitelům demekologie - populace a jejich atributy, kolísání hustoty populací synekologie - vztahy rostlinných společenstev k okolí ekologie vod, lesa, rostlin, živočichů, bakterií, moří, souší, vod, lesa Ekologická valence  -  schopnost organismů snášet určitý faktor prostředí (teplota, vlhkost,…) Gaussova křivka areál  -  oblasti, v nichž se na Zemi vyskytuje určitý druh kosmopolitní organismy  -  mají široký areál, téměř po celém světě (člověk, moucha) relikt  -  původně široce rozšířený druh přežívající dnes jen na určitém území, kde podmínky zůstaly podobné. synantropní druh  -  vyskytuje se poblíž lidských obydlí a ve městech nika  -  specifické prostředí poskytující obživu určitému živému společenství biotop  -  prostředí ovlivněné a pozměněné živou složkou přírody (biotou) adaptace  -  přizpůsobení Liebigův zákon minima -  život je

4. Prvoci. Diblastika.

  Přehled systému - stavba těla, rozmnožování, význam a výskyt prvoků. Konjugace a další znaky mnohobuněčnosti prvoků.Podle obr. popiš stavbu těla trepky, měňavky, houby, nezmara. Význam parazitických prvoků.Diblastika - systém, stavba těla, rozmnožování, poznávání. Srovnání tělních typů žahavců. Obr. Prvoci heterotrofní, eukaryotické organismy s jednobuněčným tělem 90% vody kosmopolité fotosyntetizující a heterotrofní kosmopolitní (výskyt po celém světě) Význam: výchozím článkem ekologického potravního řetězce horninotvorný význam parazité Tito prvoci  umožňují hostitelům lépe trávit potravu . Většina endoparazitů však v tělech hostitelů škodí – připravují je o výživné látky, poškozují jejich buňky a někdy je i ničí; vylučují jedovaté látky, toxiny). Patogenní prvoci způsobují mnohé významné nemoci člověka i jiných organismů: malárie. rozklad Stavba cytoplazma ektoplazma - vnější, homogenní endoplazma - zrnitá, membránové struktury pelikula (blanka okolo těla