Přeskočit na hlavní obsah

1. Eukaryotická buňka




Přehled organel - stavba, funkce

  • CYTOPLAZMA - se skládá z množství drobných buněčných struktur
  • Biomembrány – tvoří je molekuly fosfolipidů a bílkovin
  • Ribozomy – zrníčka složená z RNA a bílkovin – tvorba nových bílkovin
  • Cytoskeletární aparát
  • JÁDRO - tvořeno chromozomy – každý chromozom obsahuje molekulu DNA = jádro je nositelem informací pro dědičné vlastnosti
  • BUNĚČNÉ POVRCHY
    • CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA - tvořena membránou z glykoproteinů – reguluje příjem a výdej látek –reaguje na podněty zvenčí – je semipermeabilní
    • BUNĚČNÁ STĚNA - není u živočišných buněk – tvořena u rostlin celulózou a u hub chitinem


Prokaryotická x Eukaryotická

P – buňka bakterií a sinic

  • Jádro tvořeno jediným chromozomem (1 molekula DNA)
  • Bičíky – slouží k pohybu jednobuněčných organismů – rychlá regenerace
  • Fimbrie – malé výrůstky – umožňují lépe přilnout k rostlinným nebo živočišným buňkám
  • Buněčná stěna se podstatně liší od buněčných stěn rostlin a hub
  • Glykokalyx – ochranný plášť chránící před mechanickým i chemickým poškozením
  • Peptidoglykan – složka buněčné stěny bakterií
  • Plazmidy – malé kruhovité molekuly DNA obsahující geny nezbytné pro přežití
  • Nukleoid – obsahuje kruhovou dvoušroubovici DNA
    • Volně uložen v cytoplazmě
    • Bakteriální chromozom
    • u sinic nukleoplazma


E – buňka hub rostlin a živočichů

Membránová soustava buňky

  • Mitochondrie – oválné útvary s vlastní DNA
    • Buněčné dýchání – Krebsův cyklus
    • 2 biomembrány – vnitřní strany vytváří neúplné přepážky kristy
      • Prostor mezi membránami vyplněn hmotou matrix
  • Endoplazmatické retikulum – systém plochých váčků a kanálků – obsahuje četné enzymy
    • Drsné ER – místo syntézy bílkovin – na membránách připojeny ribozomy
    • Hladké ER – místo syntézy glykolipidů – bez ribozomů
  • Golgiho aparát – soustava měchýřků propojených kanálky – biochemické reakce látek z ER
    • Tvorba, uskladnění, třídění a transport látek v buňce
  • Lysozomy – naplněny trávicími enzymy
    • Rozklad pohlcených makromolekul
  • Cytoskelet – tvoří kostru buňky
    • Složen z vláken – mikrofilament a trubiček – mikrotubulů
    • Zajišťuje pohyb struktur uvnitř buňky- svazky – zkracování a prodlužování
  • Jádro – ohraničeno dvojitou jadernou membránou s póry
    • Vnitřek vyplněn karyoplazmou – v ní chromozomy s obsahem DNA – uvnitř jedno nebo více jadérek – syntéza rRNA
    • Jadérko – jedno nebo více obsaženo v jádře
    • Vytvářejí částice RNA – stavba Ribozomů
  • Plastidy – oválná tělíska chráněná dvěma membránami, mají vlastní DNA
    • Chloroplasty – zelené – uvnitř bílkovinná plazma – stroma – v ní je síť váčků – thylakoidy – na sebe naskládané tvoří grana, které obsahují chlorofyl
    • Chromoplasty – barevné – červené nebo žluté barvivo – karotenoidy xantofyly – v plodech, květech a listech
    • Leukoplasty - bezbarvé (neosvětlené části rostlin) – kořen, oddenek – hromadění zásobních látek – škrob, bílkoviny a lipidy
  • Vakuoly – u rostlinných buněk, plní fci lysozomů – obsahují enzymy, důležité pro metabolické přeměny
    • Antokyany – barviva ve vakuolách některých rostlin – červená, modrá, fialová – Barva se mění v závislosti na pH


Rostlinná a živočišná buňka - charakteristika, srovnání

Živočišná x Rostlinná

ROSTLINNÁ – obsahuje plastidy – fotosyntéza – je autotrofní (sama si umí vyrobit glukózu)

ŽIVOČIŠNÁ - glukózu si neumí vyrobit a musí ji přijímat


Biogenní prvky, biomolekulární látky, voda - fce, význam

Příjem a výdej látek

  • Transport malých molekul a iontů
    • Pasivní přesun – bez vydání energie ve směru koncentračního spádu (z místa s vysokou koncentrací do místa s nižší koncentrací)
      • volná difuze
      • pomocí bílkovinných přenašečů zabudovaných do membrány (iontové kanálky)
    • Aktivní přesun – pomocí přenašečů – přesun proti směru koncentračního spádu (látka je přenesena z míst s nižší koncentrací do místa s větší koncentrací)
      • ATP se musí dodávat
    • Transport makromolekul
      • Endocytóza - buňka pohlcuje látky ze svého okolí
        • Fagocytóza – buňka přijímá pevné částice (bakterie, sinice..)
        • Pinocytóza – buňka přijímá tekuté látky (tukové kapičky) vchlípí se do cytoplazmatické membrány
      • Exocytóza – vylučování látek z buňky – transportní měchýřek (z membrány ER) – Golgiho komplex – cytoplazmatická membrána


Organizace genetického materiálu v buňce

Buněčný cyklus - doba od vzniku do „zániku“, kde se buňka rozdělí na 2 dceřiné

  • V době interfáze se konají metabolické funkce – v době dělení jsou utlumení
  • Generační doba – doma mezi dvěma děleními buňky
  • Interfáze – nejdelší fáze – mezi dvěma mitózami
    • Buňka roste a připravuje se na dělení
    • Obsahuje chromatin – rozvolněná vlákna DNA obtočená kolem molekul bílkovin
    • Dochází k replikaci (zdvojení) všech molekul DNA – dokončena před začátkem buněčného dělení
    • G1 – následuje hned po mitóze – buňka roste
    • S – replikace DNA , DNA je pomocí enzymů rozpleteno a ke každému z úvodních vláken se vytvoří kopie z 1 DNA vznikají 2 totožné dvoušroubovice
    • G2 – příprava k dělení jádra
  • Buněčné dělení

            Dělení jádra:

    • Mitóza - dělení jader tělních buněk
    • Meióza – vznik pohlavních buněk

                MITÓZA

    • Z jedné mateřské buňky vzniknou dvě buňky dceřiné, které mají v jádrech stejný počet chromozomů, jako měla buňka mateřská
    • Zajišťuje růst organismu nebo náhradu poškozených buněk v tkáních
    • nepohlavní
    • 4 fáze – profáze, metafáze, anafáze a telofáze

Profáze – chromozomy – každý tvořen 2 sesterskými chromatidami – ty spojeny                                    v místě centromera – rozpadá se jaderný obal a mizí jadérko

  • Živočišná buňka – centrozom – dělící vřeténko – mikrotubuly
  • Rostlinná buňka – vřeténko mezi protilehlými póly buňky

 Metafáze - tvorba dělícího vřeténka dokončena – chromozomy v místě                                                   centromer – rovníková rovina – metafázní destička

Anafáze – spojení mezi sesterskými chromatidami se přeruší a chromatidy se                                           oddělí – nové chromozomy nových jader

Telofáze – kolem chromozomů nový jaderný obal, zaniká dělící vřeténko – nově                                    vzniklá jádra stejný počet chromozomů jako buňka mateřská.

 

CROSSING – OVER – dvě nesesterské chromatidy si vymění odpovídající části                    chromatid

  • Genetická rekombinace

Haploidní buňka = n

  • Má pouze 1 sadu chromozomů

Diploidní buňka = 2n

  • 2 sady chromozomů


Struktura cytoplazmatické membrány:



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

6. Prokaryotické organismy a viry

Stavba prokaryotické buňky BUNĚČNÁ STĚNA -  drží tvar, mechanická ochrana, u bakterií tvořena vrstvou peptidoglykanů CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA -  izolace vnitřního prostředí, selektivně propustná dvojvrstva fosfolipidů molekuly bílkovin CYTOPLAZMA  - obsahuje  inkluze  (kapénky nebo krystalky odpadních nebo zásobních látek, tekutá složka se nazývá  cytosol JADERNÁ HMOTA  (nukleoid, bakteriální chromozom) - uložena volně v cytoplazmě, chybí jaderný obal, u bakterií tvořena do kruhu stočenou dvoušroubovicí molekuly DNA (oba konce spojeny), u sinic tvoří více molekul DNA nukleoplazmu RIBOZOMY -  tělíska v cytoplazmě, v nichž probíhá tvorba bílkovin, menší než v eukaryotické buňce PLAZMIDY -  malé kruhové molekuly DNA, obsahují geny postradatelné pro přežití (např. geny nesoucí informaci o rezistenci vůči antibiotikům nebo pro tvorbu toxinů) některé buňky vytvářejí slizovité obaly  kapsuly  (pouzdra), mají na povrchu  fimbrie  ...

8. Systém a evoluce rostlin - vyšší rostliny I. / Ryniofyty - nahosemenné - maturitní otázka

    8. Systém a evoluce rostlin - vyšší rostliny I. / Ryniofyty - nahosemenné/ Přehled jednotlivých oddělení – stavba těla, rozmnožování, zástupci.Srovnání stavby těla nižších a vyšších rostlin. Životní cyklus mechorostů, plavuní, přesliček, kapradin, nahosemenných rostlin. Obr.Prvoklíček, prokel, hyalocysty a chlorocysty rašeliníku, křídlaté semeno. Nižší a vyšší rostliny Nižší stélka tělo není rozlišeno v orgány nejsou rozlišená pletiva, když ano, chybí cévní svazky Typy stélek bičíkatá (krásnoočko, váleč) kulovitá (krásivky, zelenivka, žrněnka, rozsivky) vláknitá (šroubatka) heterotrichální (potěrka) sifonokladální (žabí vlas) pletivná (chaluha) Vyšší tělo orgány - květ, stonek, list pletiva (sklerenchym, kolenchym) a cévní svazky zdokonalení těla mnohobuněčné barviva (chlorofyl a,f, xantofyly, karoteny) mají kutikulu kořenový systém rodozměna pohlavní-nepohlavní, generace jiný vzhled převažující generace sporofyt Oddělení: Ryniofyty nejjednodušší stonek, dř...