Přeskočit na hlavní obsah

5. Kosterní a pohybová soustava člověka.

 


Pojivová tkáň - vazivo, chrupavka, kost. Stavba (řez dlouhou kostí), spojení, růst kostí. Stavba kloubu.Kostra lidského těla - osová (lebka, páteř, obratle), končetin.Svalová tkáň - hladká, příčně pruhovaná, srdeční.Přehled kosterních svalů. Obr.

Pojivová tkáň

  • mezodermální původ
  1. Výplňová - vazivo, chrupavka
  2. Oporná - kost, sklovina
  3. Trofická - krev, míza, tkáňový mok (zajišťují udržení homeostázy)

Kost

  1. dlouhé - pažní a stehenní kost
  2. krátké - zápěstní kůstky
  3. ploché - lopatka
  4. nepravidelné - dolní čelist

Stavba:

  • okostice (periosteum) - tuhý vazivový obal, cévy a nervy - výživa kosti, úpon svalů, pokrývá kost
    • nacházejí se v ní osteoblasty (tvorba kosti)
  • kostní tkáň
    • spongiózní (houbovitá)
    • kompaktní
  • kostní dřeň - výplň vnitřku dlouhých kostí a dutinek ve spongiózní kosti
    • vznik červených krvinek, většiny bílých a krevních destiček
    • v mládí červená, postupně žloutne

střední část - diafýza

koncová část - epifýza

Osifikace (kostnatění):

  1. Desmogenní (z vaziva) - obličejové a lebeční kosti
  2. Chondrogenní (z chrupavky) - dlouhé kosti

Růst kostí do šířky zajišťuje okostice

Růst do délky zajišťují růstové chrupavky - mezi diafýzou a epifýzami dlouhých kostí

  • řízen somatotropinem produkovaným hypofýzou

Pevnost kostí ovlivňuje hormon kalcitonin produkovaný štítnou žlázou a parathormon v příštítných tělískách

Klouby

Spojení kostí:

  1. PEVNÉ

    • pomocí chrupavky (stydká spona)
    • pomocí vaziva (švy lebečních kostí)
    • kostní tkání (spojení sedací, stydké a kyčelní kosti v kost pánevní)
  2. POHYBLIVÉ

    Kloub

    • dvě styčné plochy kryté chrupavkou - kloubní hlavice a kloubní jamka
    • kloubní pouzdro - uzavírá kloub, zesíleno vazy, vystýlka synoviální vrstva produkující synoviální tekutinu, která zmírňuje tření a vyživuje kloubní chrupavky

    kulový kloub

    elipsoidní

    sedlový

    válcový

    čepový

    plochý

Kostra

Kostra hlavy

1. mozková část

spodina lební

  • kost týlní
  • kost klínová
  • dvojice spánkových kostí
  • čichová kost
  • čelní kost
  • lební kost
  • dvě temenní kosti

2. obličejová část

  • dvě nosní kosti
  • dvě slzní kosti
  • dvě horní čelisti
  • dvě lícní kosti
  • dvě patrové
  • radličná kost
  • dolní čelist - přední a zadní výběžek, složený kloub

3. jazylka

  • zavěšená vazy na bodcovité výběžky spánkové kosti
  • zavěšen hrtan

obrázek:

Páteř

  • 7 krčních obratlů
  • 12 hrudních
  • 5 bederních
  • křížová kost z 5 srostlých obratlů
  • kostrční kost z 4-5 srostlých obratlů

Obratle

Krční obratle

  • nízká těla, otvor, trny rozvětvené (kromě sedmého))
  1. nosič (atlas) - nemá tělo, tvořen dvěma oblouky, dvě kloubní jamky, lebka
    • umožňuje kývavé pohyby hlavy
  2. čepovec axis) - na horním okraji těla čep
    • otáčivé pohyby hlavy

Hrudní obratle

  • na příčných výběžcích jamky pro skloubení s žebry

Bederní obratle

  • objemné a vysoké

Křížová kost

  • připojení ke kyčelním kostem
  • vpředu i vzadu 4 páry otvorů, kterými vystupují nervy

LORDOSA - prohnutí dopředu - krční a bederní

KYFOSA - prohnutí dozadu - hrudní a křížová

SKOLIOSA - prohnutí do strany

Kostra končetin

Kostra horní končetiny

připojena pomocí pletence lopatkového ke kostře trupu

  • klíční
  • lopatka
  • ramenní
  • vřetenní
  • loketní
  • zápěstní
  • záprstní
  • články prstů

Kostra dolní končetiny

připjena pletencem pánevním ke kostře trupu

  • pánevní kost
    • kyčelní kost
    • stydká kost
    • sedací kost

stydké kosti spojuje spona stydká

kosti pánevní a křížová tvoří pánev

  • stehenní kost - čéška
  • holenní kost - menisky
  • lýtková kost
  • kostra nohy
    • zánártní kosti (hlezenní, patní, krychlová, loďkovitá, 3 klínovité kosti)
    • 5 nártních kostí
    • články prstů

klenba - ochrana měkkých částí v chodidle

Svalová soustava

Hladká

  • z protáhlých vřetenovitých jednojaderných svalových buněk
  • tvoří útrobní a pohybovou svalovinu
  • stěny vnitřních orgánů (cévy, střeva,…)
  • inervována vegetativními nervy
  • není ovládána vůlí

Příčně pruhovaná

  • mnohojaderná svalová vlákna, která se spojují ve svazky obalené vazivem
  • více svazků tvoří sval krytý vazivovou pochvou
  • vazivové obaly prostoupeny nervy a cévami
  • součást kosterních svalů
  • inervována mozkomíšními nervy, stahy vyvolává signál z CNS, ovládána vůlí

Srdeční

  • jednojaderné úseky propojené mezibuněčnými spoji - interkalárními disky
  • tvoří srdce
  • inervována vegetativními nervy, částečně autonomní řízení stahů, tvorba vlastních akčních potenciálů
  • není řízena vůlí
  • stálá a rytmická aktivita

Sval

  • schopnost kontrakce a relaxace
  • přeměna chemické energie na mechanickou

ohybače (flexory)

natahovače (extenzory)

přitahovače (adduktory)

odtahovače (abduktory)

svěrače (sfinktery)

rozvěrače (dilatátory)

synergisté - doplňují a zabezpečují tentýž pohyb

antagonisté - zabezpečují opačný pohyb

Stavba svalu

SVALOVÁ VLÁKNA

  • snopečky - snopce - sval

svalová povázka (fascie)

bříško svalu, šlachy (úpon ke kostře)

Svalová kontrakce

  • umožněna díky molekulám dvou vláknitých bílkovin - aktinu a myosinu
  • myofibrily - vlákna v cytoplazmě svalových buněk, složená z aktinu a myosinu

Při kontrakci:

  • aktinová vlákna se zasouvají do myosinových vláken
  • myofibrily svalového vlákna se zkracují a dojde ke kontrakci
  • prodloužením myofibril dojde k uvolnění svalu

sarkomery - základní úseky myofibril tvořené střídajícími se vlákny aktinu a myosinu

Svalovou kontrakci vyvolává nervový vzruch - přivádí motorické nervové vlákno

  • kosterní svaly jsou řízené mozkovými a míšními nervy a ovládané vůlí
  • motorické nervové vlákno inervuje více svalových vláken a tvoří specilní typ synapse - nervosvalovou ploténku
  • nervový vzruch dospěje na konec nervového vlákna a způsobí vylití mediátoru do štěrbiny nervosvalové ploténky
  • na svalovém vlákně vzniká akční potenciál
  • z jeho endop. retikula se uvolní ionty Ca2+, které vyvolají reakci mezi aktinem a myosinem
  • nastává svalový stah (štěpí se ATP - zdroj energie pro svalový stah)
  • ionty Ca2+ se vrací zpět do ER, vazba aktinu a myosinu se uvolní a dojde k relaxaci svalu
  • k uvolnění svalového stahu dochází pouze když se obnoví původní množství ATP

Pro stah a relaxaci svalu nutný přívod kyslíku (v klidu 9 litrů, při pohybu až 90 litrů)

  • takového přísunu není možné dosáhnout krví - svaly pracují na kyslíkový dluh
  • dochází k anaerobnímu odbourávání glukózy na laktát (kyselinu mléčnou) hromadící se ve svalu (krev ho není schopna odvádět)
  • dochází k rychlejší únavě a bolesti
  • až při relaxaci svalu je laktát vyplavován do jater a odbouráván

Kosterní svaly

  1. svaly hlavy

    • žvýkací (zevní žvýkací, spánkový)
    • mimické (kruhový sval oční, tvářový, stahovač dolního rtu, zdvihač horního rtu, velký lícní sval, kruhový sval ústní)
  2. svaly krku

    • zdvihač hlavy
  3. svaly hrudníku

    • vnitřní mezižeberní (výdechové), zevní mezižeberní (vdechové), velký prsní sval, malý prsní sval, bránice, pilovitý boční sval
  4. svaly břicha

    • přímý sval břišní, zevní šikmý sval břišní
  5. svaly zad

    • široký sval zádový, trapézový sval
  6. svaly končetin

    horní končetiny

    • deltový, dvojhlavý sval pažní, trojhlavý sval pažní, svaly předloktí, svaly ruky

    dolní končetiny

    • velký hýžďový, střední hýžďový, malý hýžďový, čtyřhlavý sval stehenní, krejčívský sval (nejdelší), sval pološlašitý, poloblanitý, svaly bérce, trojhlavý sval lýtkový (Achillova šlacha - nejsilnější šlacha), svaly nohy

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

6. Prokaryotické organismy a viry

Stavba prokaryotické buňky BUNĚČNÁ STĚNA -  drží tvar, mechanická ochrana, u bakterií tvořena vrstvou peptidoglykanů CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA -  izolace vnitřního prostředí, selektivně propustná dvojvrstva fosfolipidů molekuly bílkovin CYTOPLAZMA  - obsahuje  inkluze  (kapénky nebo krystalky odpadních nebo zásobních látek, tekutá složka se nazývá  cytosol JADERNÁ HMOTA  (nukleoid, bakteriální chromozom) - uložena volně v cytoplazmě, chybí jaderný obal, u bakterií tvořena do kruhu stočenou dvoušroubovicí molekuly DNA (oba konce spojeny), u sinic tvoří více molekul DNA nukleoplazmu RIBOZOMY -  tělíska v cytoplazmě, v nichž probíhá tvorba bílkovin, menší než v eukaryotické buňce PLAZMIDY -  malé kruhové molekuly DNA, obsahují geny postradatelné pro přežití (např. geny nesoucí informaci o rezistenci vůči antibiotikům nebo pro tvorbu toxinů) některé buňky vytvářejí slizovité obaly  kapsuly  (pouzdra), mají na povrchu  fimbrie  ...

8. Systém a evoluce rostlin - vyšší rostliny I. / Ryniofyty - nahosemenné - maturitní otázka

    8. Systém a evoluce rostlin - vyšší rostliny I. / Ryniofyty - nahosemenné/ Přehled jednotlivých oddělení – stavba těla, rozmnožování, zástupci.Srovnání stavby těla nižších a vyšších rostlin. Životní cyklus mechorostů, plavuní, přesliček, kapradin, nahosemenných rostlin. Obr.Prvoklíček, prokel, hyalocysty a chlorocysty rašeliníku, křídlaté semeno. Nižší a vyšší rostliny Nižší stélka tělo není rozlišeno v orgány nejsou rozlišená pletiva, když ano, chybí cévní svazky Typy stélek bičíkatá (krásnoočko, váleč) kulovitá (krásivky, zelenivka, žrněnka, rozsivky) vláknitá (šroubatka) heterotrichální (potěrka) sifonokladální (žabí vlas) pletivná (chaluha) Vyšší tělo orgány - květ, stonek, list pletiva (sklerenchym, kolenchym) a cévní svazky zdokonalení těla mnohobuněčné barviva (chlorofyl a,f, xantofyly, karoteny) mají kutikulu kořenový systém rodozměna pohlavní-nepohlavní, generace jiný vzhled převažující generace sporofyt Oddělení: Ryniofyty nejjednodušší stonek, dř...

2. Ekologie a její zákonitosti

  Obory ekologie, podmínky života, populace, společenstvo, ekosystém, biosféra. autekologie - vztahy jedinců určitého druhu k biotickým a abiotickým činitelům demekologie - populace a jejich atributy, kolísání hustoty populací synekologie - vztahy rostlinných společenstev k okolí ekologie vod, lesa, rostlin, živočichů, bakterií, moří, souší, vod, lesa Ekologická valence  -  schopnost organismů snášet určitý faktor prostředí (teplota, vlhkost,…) Gaussova křivka areál  -  oblasti, v nichž se na Zemi vyskytuje určitý druh kosmopolitní organismy  -  mají široký areál, téměř po celém světě (člověk, moucha) relikt  -  původně široce rozšířený druh přežívající dnes jen na určitém území, kde podmínky zůstaly podobné. synantropní druh  -  vyskytuje se poblíž lidských obydlí a ve městech nika  -  specifické prostředí poskytující obživu určitému živému společenství biotop  -  prostředí ovlivněné a pozměněné živou složkou př...